Miroslav Lamač
Paul Klee

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Obsáhlá úvodní studie, doplněná barevnými přílohami, seznamuje s dílem švýcarského, převážně v Německu působícího malíře, kreslíře a sochaře, který osobitostí své tvorby silně zapůsobil na vývoj a podobu moderního umění a má v tom obdobný význam jako Picasso.

48 s. barev. obr. příl. Obsáhlá úvodní studie, doplněná barevnými přílohami, seznamuje s dílem švýcarského, převážně v Německu působícího malíře, kreslíře a sochaře, který osobitostí své tvorby silně zapůsobil na vývoj a pod…obu moderního umění a má v tom obdobný význam jako Picasso.

48 s. barev. obr. příl.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~
Stav Dobrý lehce zašlá obálka, obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~
Stav Dobrý opotřebená obálka, knižní blok v hezkém stavu, vazba lehce povolená	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	56 , 55 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Světové dějiny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 9. 2023 15:45
Číslo položky:	634136

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora