Vladimír Holan
Panychida : Báseň

1945 | Nakladatelství František Borový

Panychida
Panychida je lyricko-epická báseň Vladimíra Holana. Jedná se o tryznu za padlé a umučené ve druhé světové válce.

Samotný název znamená smuteční obřad, slavnost na počest zemřelých. Tuto báseň napsal Vladimír Holan krátce po pražském Květnovém povstání, května roku 1945. Je stále pln hrůz fašismu a …války, ale na konci se objevuje nová naděje v podobě Rusů.

PřeskočitVarování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.
Báseň je rozdělena do čtyř částí. V první části popisuje velmi naturalisticky noční můru, kterou byla v Praze okupace Němci a válka. V druhé, nejdelší části pokračuje v naturalistickém popisování zvěrstev, které Němci prováděli. Jsou pro něj doslova nepochopitelná. Popisuje hlad, strach, potupu a beznaděj. Pochybuje o bohu a ptá se, jak něco takového může dopustit. Vzpomene také na oběti, zabité při německé invazi do Ruska. Ve třetí části popisuje povstání a porážku Německa. V poslední části se již objevují motivy poválečného života, kdy se všichni snaží navrátit se k normálnímu životu. To není sice lehké, do budoucna má ovšem optimistický pohled, hlavně vzhledem k Rusům. K nim se upíná především proto, že to byli také Slované a na rozdíl od našich spojenců nás nezradili v Mnichově
Holanovy verše jsou procítěné a melodické. Některá přirovnání jsou poměrně složitá a proto možná dnešnímu čtenáři, bez znalostí některých podrobností, nepřístupná . Jiné části jsou zase naturalisticky šokující. V celé básni se nese motiv porovnání Němců a Rusů – na jedné straně nelidská zvířata a na straně druhé osvoboditelé, Sovětský svaz – symbol jednoty Slovanů. Autor chce varovat lid do budoucna, aby nikdy nezapomněl, co mu bylo učiněno, a bránil se.
Panychida
Panychida je lyricko-epická báseň Vladimíra Holana. Jedná se o tryznu za padlé a umučené ve druhé světové válce.

Samotný název znamená smuteční obřad, slavnost na počest zemřelých…. Tuto báseň napsal Vladimír Holan krátce po pražském Květnovém povstání, května roku 1945. Je stále pln hrůz fašismu a války, ale na konci se objevuje nová naděje v podobě Rusů.

PřeskočitVarování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.
Báseň je rozdělena do čtyř částí. V první části popisuje velmi naturalisticky noční můru, kterou byla v Praze okupace Němci a válka. V druhé, nejdelší části pokračuje v naturalistickém popisování zvěrstev, které Němci prováděli. Jsou pro něj doslova nepochopitelná. Popisuje hlad, strach, potupu a beznaděj. Pochybuje o bohu a ptá se, jak něco takového může dopustit. Vzpomene také na oběti, zabité při německé invazi do Ruska. Ve třetí části popisuje povstání a porážku Německa. V poslední části se již objevují motivy poválečného života, kdy se všichni snaží navrátit se k normálnímu životu. To není sice lehké, do budoucna má ovšem optimistický pohled, hlavně vzhledem k Rusům. K nim se upíná především proto, že to byli také Slované a na rozdíl od našich spojenců nás nezradili v Mnichově
Holanovy verše jsou procítěné a melodické. Některá přirovnání jsou poměrně složitá a proto možná dnešnímu čtenáři, bez znalostí některých podrobností, nepřístupná . Jiné části jsou zase naturalisticky šokující. V celé básni se nese motiv porovnání Němců a Rusů – na jedné straně nelidská zvířata a na straně druhé osvoboditelé, Sovětský svaz – symbol jednoty Slovanů. Autor chce varovat lid do budoucna, aby nikdy nezapomněl, co mu bylo učiněno, a bránil se.

Stav

Dobrý

vybledlá obálka, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:

Dobrý, vybledlá obálka

Vazba:

volné listy v obálce

Počet stran:

Jazyk:

česky

Vydání:

1. vyd.

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

29. 10. 2025 17:20

Číslo položky:

1438191

O autorovi

Vladimír Holan

Vladimír Holan byl básník, autor reflexivní lyriky, epiky a lyrizovaných próz, překladatel. Používal pseudonymy a šifry Ivo Holan, Ivo Rol, V. Scarlet, -Dt.-, -h-, H. V., V. H. Vladimír Holan se narodil v Praze 16. září 1905 v rodině hospodářského správce. Když mu bylo šest let a otec se stal správcem továrny v Podolí u Bělé pod Bezdězem, odstěhovali se Holanovi do Máchova kraje. Do Prahy se Vladimír Holan vrátil v roce 1919, kde studoval na gymnáziu. V roce 1926 složil maturitní zkoušku a už tehdy vydal svou sbírku – Blouznivý vějíř. S přispěním básníka J. Hory dostal Vladimír Holan místo úředníka Penzijního ústavu v Praze. Zde pracoval v letech 1927–35, ale pro nevhodnost povolání a ze zdravotních důvodů odešel předčasně do penze. Poté se věnoval jen literární tvorbě. Vladimír Holan žil samotářsky, aby měl klid ke svým básnickým reflexím a meditacím. Styk udržoval jen s nejbližšími přáteli, k nimž patřili zvláště J. Hora, J. Čapek, F. Halas a někteří další. Vladimír Holan byl redaktorem časopisu Umělecké besedy Život, jeden rok také Programu D40, vydávaného divadlem E. F. Buriana. Vladimír Holan podnikl dvě cesty do zahraničí. V roce 1929 navštívil Itálii a v roce 1937 Francii. V 50. letech bylo postavení Vladimíra Holana jako básníka velmi svízelné, jeho poezie byla z hlediska vládnoucí ideologie nepřijatelná. Mohl existovat jen díky svým přátelům. Částečné uvolnění nastalo v 60. letech. V roce 1968 byl jmenován národním umělcem. Po smrti dcery Kateřiny v roce 1977 přestal Holan psát úplně. Vladimír Holan zemřel 31. března 1980 v Praze a je pochován na Olšanech.

Více od autora