Karel Václav Rais
Pantáta Bezoušek : o jeho radostech i starostech

1950 | Nakladatelství Vyšehrad

Příběh zachycuje návštěvu starého výměnkáře z Nové Vsi pod Zvičinou ve velkoměstské a přitom i značně německé Praze, jejíž krásou je okouzlen, ale kterou nikdy nezapomíná posuzovat očima venkovského, pracovitého člověka, jenž sice žije u syna, pražského advokáta, v úplném blahobytu, ale při tom si také všímá tísnivých …poměrů prostých lidí, jimž přináší život v Praze mnohé ústrky. Příběh zachycuje návštěvu starého výměnkáře z Nové Vsi pod Zvičinou ve velkoměstské a přitom i značně německé Praze, jejíž krásou je okouzlen, ale kterou nikdy nezapomíná posuzovat očima venkovského, …pracovitého člověka, jenž sice žije u syna, pražského advokáta, v úplném blahobytu, ale při tom si také všímá tísnivých poměrů prostých lidí, jimž přináší život v Praze mnohé ústrky.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, zachovalý stav, bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	~~89 Kč~~ LETO26: 20 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, zachovalý stav, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, zachovalý stav
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, ochranný obal
Počet stran:	275
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Raisovy spisy
Vydání:	Vyd. 21.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2026 16:11
Číslo položky:	1725782

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora