Vlasta Pittnerová
Paničky

2003 | Nakladatelství Akcent

Paničky byly manželky úředníků a zřízenců, zkrátka těch, kteří "byli něco lepšího", seděli v kancelářích nebo dozírali na práci těch, kteří se živili řemeslem nebo nádenickou prací. Společenské postavení jejich manžela však nestačilo k tomu, aby "povýšily" na milostpaničky. Někdy se tak říkalo i ženám , jimž podle měří…tek druhé poloviny devatenáctého století sice titul "paničky" nepříslušel, ale jimž bylo potřeba se zavděčit nebo vetřít do jejich přízně. Bývaly laskavé, přísné, protivné, tvrdé, nepřístupné, zkrátka stejné, jako dnešní ženy. Paničky byly manželky úředníků a zřízenců, zkrátka těch, kteří "byli něco lepšího", seděli v kancelářích nebo dozírali na práci těch, kteří se živili řemeslem nebo nádenickou prací. Společenské postav…ení jejich manžela však nestačilo k tomu, aby "povýšily" na milostpaničky. Někdy se tak říkalo i ženám , jimž podle měřítek druhé poloviny devatenáctého století sice titul "paničky" nepříslušel, ale jimž bylo potřeba se zavděčit nebo vetřít do jejich přízně. Bývaly laskavé, přísné, protivné, tvrdé, nepřístupné, zkrátka stejné, jako dnešní ženy.

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	102
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072681877
ISBN:	9788072681877
Edice:	50. svazek ed. 50. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	26. 2. 2026 12:44
Číslo položky:	1635401

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora