Jindřich Šimon Baar
Paní komisarka : chodský obrázek z doby předbřeznové

1925 | Nakladatelství Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské

Podtitul: Chodský obrázek z doby předbřeznové
Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi… a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti.
Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi… Podtitul: Chodský obrázek z doby předbřeznové
Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém …období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti.
Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Stav

Dobrý

ohnuté rohy stránek

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, ohnuté rohy stránek
Vazba:	pevná
Počet stran:	461
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Chodská trilogie, Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Baar, Jindřich Š.: Sebrané spisy beletristické
Vydání:	III. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2026 12:40
Číslo položky:	1818321

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…