Carlo Goldoni
Paní hostinská : (Mirandolina) : komedie o 3 dějstvích

1955 | Nakladatelství Orbis

Jedna z nejznámějších her zakladatele italské národní veselohry, bojovníka proti prázdnotě a samoúčelnosti commedie del'arte, líčí veselé příběhy krásné hostinské Mirandoliny a jejích šlechtitelských ctitelů. Proti hlouposti, lehkomyslnosti a nemravnosti šlechticů staví autor vtip, přirozenou inteligenci a zdravý život…ní názor Mirandoliny a jejího ženicha, číšníka Fabrizia, kteří jsou oba představiteli prostého pracujícího lidu. Jedna z nejznámějších her zakladatele italské národní veselohry, bojovníka proti prázdnotě a samoúčelnosti commedie del'arte, líčí veselé příběhy krásné hostinské Mirandoliny a jejích šlechtitelských …ctitelů. Proti hlouposti, lehkomyslnosti a nemravnosti šlechticů staví autor vtip, přirozenou inteligenci a zdravý životní názor Mirandoliny a jejího ženicha, číšníka Fabrizia, kteří jsou oba představiteli prostého pracujícího lidu.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	102
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Hry lidového jeviště
Vydání:	1. vyd. v Orbisu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2020 12:41
Číslo položky:	116497

O autorovi

Carlo Goldoni

Carlo Goldoni byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes. Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoniho a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini , práva v Pavii a později v Modeně . Studium práv dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu. S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII.. V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.

Více od autora