Carlo Goldoni
Mirandolina

2022 | Nakladatelství Artur

Komedie slavného italského dramatika z roku 1753, jejíž hlavní postavou je mazaná benátská hostinská, která nemá nouzi o nápadníky a dovede si s nimi rázně poradit, patří mezi Goldoniho veselohry, které vždy dokáží skvěle pobavit diváka a jistě potěší i čtenáře. Vychází v překladu Jana Vladislava jako 169. svazek edice… D. Komedie slavného italského dramatika z roku 1753, jejíž hlavní postavou je mazaná benátská hostinská, která nemá nouzi o nápadníky a dovede si s nimi rázně poradit, patří mezi Goldoniho veselohry, kte…ré vždy dokáží skvěle pobavit diváka a jistě potěší i čtenáře. Vychází v překladu Jana Vladislava jako 169. svazek edice D.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Stav

Nová

nová

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 9. 1. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074831728
ISBN:	9788074831720
Překladatel:	Jan Vladislav
Edice:	169. svazek ed. 169. svazek ed. Edice D
Vydání:	V nakladatelství Artur vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:48
Číslo položky:	1007456

O autorovi

Carlo Goldoni

Carlo Goldoni byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes. Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoniho a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini , práva v Pavii a později v Modeně . Studium práv dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu. S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII.. V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.

Více od autora