Josef Václav Frič
Paměti : Sv. 1

1957 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

První část Pamětí, nadepsaná "Do třiceti let", je rozvržena do dvou svazků. První z nich vypráví o Fričově mládí, studiích, pobytu v cizině a politických událostech r. 1848. Zajímavě je zachycen život pražské měšťácké společnosti ve čtyřicátých letech, vylíčený s mnoha podrobnostmi o tehdejších význačných osobnostech, …a život polské emigrace v Paříži, mezi níž Frič žil po svém útěku z domova. Hlavní zájem se však soustřeďuje na vylíčení vývoje událostí r. 1848 v Praze, o nichž Frič píše jako aktivní účastník. Podány jsou tu charakteristiky všech význačných politických osobností a z hlediska revolucionáře osvětlena reakční politika českého měšťáctva. První část Pamětí, nadepsaná "Do třiceti let", je rozvržena do dvou svazků. První z nich vypráví o Fričově mládí, studiích, pobytu v cizině a politických událostech r. 1848. Zajímavě je zachycen život… pražské měšťácké společnosti ve čtyřicátých letech, vylíčený s mnoha podrobnostmi o tehdejších význačných osobnostech, a život polské emigrace v Paříži, mezi níž Frič žil po svém útěku z domova. Hlavní zájem se však soustřeďuje na vylíčení vývoje událostí r. 1848 v Praze, o nichž Frič píše jako aktivní účastník. Podány jsou tu charakteristiky všech význačných politických osobností a z hlediska revolucionáře osvětlena reakční politika českého měšťáctva.

Součástí souboru:

Paměti 1957 (3 svazky (1981 ), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	570 , 33 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. Paměti, korespondence, dokumenty
Vydání:	Vydání čtvrté, v SNKLHU první
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Josef Václav Frič

Josef Václav Frič byl český spisovatel, novinář a politik, představitel romantismu. Psal také pod pseudonymem M. Brodský a A. Hron. Byl synem českého vlastence a advokáta Josefa Františka Friče a už během studia na Akademickém gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a spolu s Josefem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek „Českomoravské bratrstvo“, ale brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně a roku 1854 byl omilostněn. V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku přestěhoval do Paříže a potom do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, pozvolna však nahlížel, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch a po návratu do Čech roku 1880 se z politického života úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře. Podílel se také na vydání almanachu Máj. Po návratu z exilu bydlel s rodinou u příbuzných své ženy v Krakovské ulici. Roku 1883 se rodina přestěhovala do usedlosti Horní Perucka nad Nuselskými schody a po pěti letech do pronajaté vily čp. 195 . Zde roku 1890 zemřel. Pohřben je spolu s manželkou a potomky v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově. Josef Václav Frič byl dvakrát ženat, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou . Po její smrti se koncem roku 1857 oženil s Annou Kavalírovou . Měli celkem tři děti: syny Josefa a Jana , a dceru Boženu ,všechny narozené v Paříži. Anna Fričová se roku 1867 s dětmi odstěhova...

Více od autora