František Weyr
Paměti : Za okupace a po ní (1939-1951) - 3

2004 | Nakladatelství Atlantis

Ve třetím a posledním díle svých Pamětí zachytil profesor František Weyr život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945–1948, únorový puč, zrušení fakulty a „soumrak vědeckého života po roce 1948“. Jako Přílohy jsou ve svazku zařazeny dva Weyrovy text y: Vz…pomínky na ústavní výbor revolučního Národního shromáždění a Součinnost tak zvaných expertů při sdělávání ústavy Československé republiky z roku 1948. Ve třetím a posledním díle svých Pamětí zachytil profesor František Weyr život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945–1948, únorový puč…, zrušení fakulty a „soumrak vědeckého života po roce 1948“. Jako Přílohy jsou ve svazku zařazeny dva Weyrovy text y: Vzpomínky na ústavní výbor revolučního Národního shromáždění a Součinnost tak zvaných expertů při sdělávání ústavy Československé republiky z roku 1948.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071081957
ISBN:	9788071081951
Editor:	Jana Uhdeová
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	2. 1. 2024 12:3
Číslo položky:	722562

O autorovi

František Weyr

František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...

Více od autora