Navstevoval gymnázium ve Vodranech, po maturite 1939 zacal studovat filozofii a dejiny umneni na Filozofické fakulte Univerzity Karlovy. Po uzavreni vysokých skol se vyucil knihkupeckým pracim, do ledna 1943 pracoval v nakladatelství Melantrich. Potom byl nasazen na práci do Nemecka , odtud uprchl a krátce pracoval v Liberci, ale byl znovu vrácen do Berlína, pozdeji do Forstu v Lubici. Tyto zivotní zkusenosti jej privedly k samostatnému studiu ruského jazyka, literatury i dejin.

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.