Hodnocení knihy

Pád Paříže

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění | 1953

Kategorie:

Beletrie 42881x

Ruská literatura 2288x

Štítky:

49 Kč 45 Kč

Stav:	Dobrý, špinavá, neautorská dedikace
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	460, [2]
Jazyky:	česky
Překladatel:	Raisa Novotná
Edice:	13. svazek ed. Sovětští spisovatelé 9x
Vydání:	Vyd. 3
ISBN:	01-020-75
Vydáno v:	Praha
Náklad:	6 000 ks
Vystaveno:	st 14. září 2022 11:57
Číslo položky:	400178

Popis
Komentáře

Román zachycuje Francii v době nástupu fašist. Německa na Evropu a odhaluje vnitřní příčiny, které vyústily v tragedii Francie ve druhé světové válce. Ukazuje nejen bankrotářskou politiku buržoasie, která vydala fašismu Španělsko, Rakousko, dovedla Evropu k Mnichovu a nakonec k válce, ale podle nejlepších tradic sovětské literatury rýsuje současně i cestu k překonání této tragedie. Proti Desserům, Montigniům, proti Viardům a Tessatům, kteří ženou Francii do katastrofy, jejichž heslem je "lépe být šťastnou Andorou, klidným Monacem, než rozvalinami Kartaga", kteří zrazují spojence, vydávají jednu posici za druhou a za každou cenu se snaží spoutat dělnickou třídu, staví I.E. druhé Francouze, kteří bojují ve Španělsku, protestují proti Mnichovu, kteří zachraňují čest Francie a představují její zítřek. Nehledě na všechen bol, neštěstí, porážky a zármutek, tvrdí jeden z hlav. hrdinů románu: "Ještě uvidíme štěstí, velké štěstí ... Zvítězíme." Utrápený nemocí a nedostatkem píše křídou na zeď: "Hitler začal, Stalin skončí."

Komentáře ke knize

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg 70x

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.