Tomáš Garrigue Masaryk
Otázka sociální : Díl 1-2

2000 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Kritický rozbor nejdůležitějších myšlenek světových teoretiků socialismu. Analýza komunismu ukazuje na základní nedostatky teoretických přístupů marxistů. Komentovaná reedice dřívějších vydání. Spisy TGM sv. 9–10, ed. Jindřich Srovnal Kritický rozbor nejdůležitějších myšlenek světových teoretiků socialismu. Analýza komunismu ukazuje na základní nedostatky teoretických přístupů marxistů. Komentovaná reedice dřívějších vydání. Spisy …TGM sv. 9–10, ed. Jindřich Srovnal

Obsažené svazky:

Otázka sociální, základy marxismu, filosofické a socio... 2000 Svazek první (283 s., 6. vyd.)
Otázka sociální, základy marxismu, filosofické a socio... 2000 Svazek druhý (299 s., 6. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	283 + 299
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090265995
ISBN:	9788090265998
Editor:	Jindřich Srovnal
Edice:	9, 9, 10. svazek ed. 9, 9, 10. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	6. české vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 8. 2026 16:9
Číslo položky:	1865063

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora