Tomáš Garrigue Masaryk
Otázka sociální : základy marxismu, filosofické a sociologické - Svazek druhý

2000 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Druhý svazek seznamuje s marxistickými představami komunistické společnosti, s rolí státu, práva, morálky, ateismu a internacionalismu v ní a kritizuje marxistické postoje k reformám společnosti a k parlamentním demokraciím. V závěru autor dokazuje soudobou vědeckou i filozofickou krizi marxismu na konci 19. století. S…vazek je doplněn vydavatelskými poznámkami a jmenným rejstříkem k oběma svazkům. Druhý svazek seznamuje s marxistickými představami komunistické společnosti, s rolí státu, práva, morálky, ateismu a internacionalismu v ní a kritizuje marxistické postoje k reformám společnosti a k p…arlamentním demokraciím. V závěru autor dokazuje soudobou vědeckou i filozofickou krizi marxismu na konci 19. století. Svazek je doplněn vydavatelskými poznámkami a jmenným rejstříkem k oběma svazkům.

Součástí souboru:

Otázka sociální 2000 (2 svazky, 6. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	299
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086495000
ISBN:	9788086495002
Edice:	10. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	6. české vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora