V této přesvědčivé nové knize, která vychází k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees, neobyčejně populární autor a reportér, o historii nejproslulejšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách -- částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Rees využívá Osvětim jako prizma, jímž zkoumá holokaust v širším kontextu. Aniž by se odchyloval od tématu, dokazuje, že tento tábor byl v nacistickém státě výjimečný, neboť sehrál rozhodující úlohu v "konečném řešení". Kniha Osvětim zkoumá mentalitu a motivace těch nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí., pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Byly objeveny fascinující i znepokojivé skutečnosti -- od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře. Tato kniha přibližuje velice zajímavý nový dokumentární materiál z ruských archivů, které byly nedávno zpřístupněny, a tím zpochybňuje řadu dříve používaných argumentů. Osvětim je jádrem komplexního systému vyhlazování, rozšířeného po celé nacistické Evropě. Rees klade nepříjemné otázky, například proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora již věděli. Je to příběh o vraždění, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít.