Jurij Nikolajevič Tynjanov
Osudové náměstí : (Kjuchlja)

1951 | Nakladatelství Mir

Románové pásmo s životními osudy jednoho z příslušníků ruské inteligence, která připravila povstání proti carskému despotismu dne 14. prosince 1825. Autor vystopoval, jaký podíl měl na tomto nezdařeném děkabristickém povstání mladý básník po předcích německého původu Vilém Karlovič Küchelbecker, druh Puškinův a Griboje…dovův, zvaný "Kjuchlja", vzor pro Puškinova snivého a básnického Lenského z Eugena Oněgina. Tento vznětlivý a prchlivý chlapec se po studiích v carskoselském lyceu, po pobytu v Paříži a nucené účasti v kavkazských bojích s domorodými kmeny vrací do Ruska jako novinář a živoří tu jako snílek-revolucionář. Předčasně vyvolané povstání, jehož se Vilém, prodchnutý ideami Velké francouzské revoluce, účastní jako horlivý spoluorganisátor, muselo se však skončit katastrofou, protože jeho iniciátoři, hrstka šlechtické inteligence, nehledali oporu u lidu, pro který vlastně chtěli bojovat. Našli odezvu jen u několika gardových pluků, které nestačily smést při slavnostní vojenské přísaze ani ministry ani nového cara Nikolaje který nastoupil na trůn po abdikaci následníka Konstantina. Vilém pak mizí v carských pevnostech a deportován na Sibiř umírá po 20 letech. Románové pásmo s životními osudy jednoho z příslušníků ruské inteligence, která připravila povstání proti carskému despotismu dne 14. prosince 1825. Autor vystopoval, jaký podíl měl na tomto nezdařené…m děkabristickém povstání mladý básník po předcích německého původu Vilém Karlovič Küchelbecker, druh Puškinův a Gribojedovův, zvaný "Kjuchlja", vzor pro Puškinova snivého a básnického Lenského z Eugena Oněgina. Tento vznětlivý a prchlivý chlapec se po studiích v carskoselském lyceu, po pobytu v Paříži a nucené účasti v kavkazských bojích s domorodými kmeny vrací do Ruska jako novinář a živoří tu jako snílek-revolucionář. Předčasně vyvolané povstání, jehož se Vilém, prodchnutý ideami Velké francouzské revoluce, účastní jako horlivý spoluorganisátor, muselo se však skončit katastrofou, protože jeho iniciátoři, hrstka šlechtické inteligence, nehledali oporu u lidu, pro který vlastně chtěli bojovat. Našli odezvu jen u několika gardových pluků, které nestačily smést při slavnostní vojenské přísaze ani ministry ani nového cara Nikolaje který nastoupil na trůn po abdikaci následníka Konstantina. Vilém pak mizí v carských pevnostech a deportován na Sibiř umírá po 20 letech.

Stav

Dobrý

stránky s flíčky, lepená obálka, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky, lepená obálka, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	398
Jazyk:	česky
Překladatel:	Olga Ptáčková-Macháčková, Bedřich Beneš Buchlovan
Edice:	20. svazek ed. 20. svazek ed. Nový svět
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 4. 2026 12:46
Číslo položky:	1691329

O autorovi

Jurij Nikolajevič Tynjanov

Ю́рий Никола́евич Тыня́нов byl ruský spisovatel, dramatik, překladatel, literární vědec a kritik, významný představitel ruského formalismu. Narodil se v židovské rodině, absolvoval Psovské gymnázuim se stříbrnou medailí, v letech 1912—1919 studoval na historicko-filologické fakultě Petrohradské univerzity, poté vyučuje literaturu. V letech 1921—1930 působí jako profesor na vysoké škole Institut historie umění. Ve 20. letech vystupuje jako literární vědec a kritik a začíná psát prózu. Koncem 20. let mu roztroušená skleróza, kterou trpě v mládí, omezuje jeho práceschopnost. Začátkem války je již invalidou, nicméně do konce života pokračuje v práci na třetím díle románu Liškin, který již nestihne dokončit.

Více od autora