Knihy
Beletrie
Česká literatura
Inna Rottová
Ostrov stálého štěstí

Inna Rottová
Ostrov stálého štěstí

2005 | Nakladatelství MOBA

Soubor devatenácti krátkých příběhů s nádechem tajemna.
Autorčina fantazie nás zavede například do jeskyně pravěkých lovců a vypráví o umělci, který namaloval na skálu lov mamuta, setkáme se také s málo známým hudebním skladatelem Daňkem, anonymním vynikajícím malířem židovského původu z Rembrandtovy školy, mladým m…užem, který touží nalézt dívku s křídly. Několik dalších povídek je téměř detektivních . Příběhy vyprávějí lehkou formou o zážitcích "obyčejných lidí", do jejichž života občas pronikne nevysvětlitelná událost či záhada. Soubor devatenácti krátkých příběhů s nádechem tajemna.
Autorčina fantazie nás zavede například do jeskyně pravěkých lovců a vypráví o umělci, který namaloval na skálu lov mamuta, setkáme se také s… málo známým hudebním skladatelem Daňkem, anonymním vynikajícím malířem židovského původu z Rembrandtovy školy, mladým mužem, který touží nalézt dívku s křídly. Několik dalších povídek je téměř detektivních . Příběhy vyprávějí lehkou formou o zážitcích "obyčejných lidí", do jejichž života občas pronikne nevysvětlitelná událost či záhada.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	223
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024318172
ISBN:	9788024318172
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	5. 12. 2025 10:6
Číslo položky:	1485770

O autorovi

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Více od autora