Josef Holcman
Osobní poplach

2015 | Nakladatelství Kniha Zlín

O své spalující touze zaznamenat bohatýrské historky a průpovídky svého strýce Jožky Slováka, řezníka „masára“ z horňácké Velké nad Veličkou, mi Josef Holcman tolik let barvitě vyprávěl, až jsem získal dojem, že už ta knížka vyšla a já jsem ji dávno přečetl a odložil do knihovny. Takže se divím, když teprve teď vychází…. Pochopil jsem, že autor text odsouval, vyprávěl přátelům zas a znova, bál se definitivy tisku. Měl strach, aby živoucí, provokující osobnost strýce Jožky nebyla vnímána jenom skrze výkřiky či pod dojmem množství vypitých slivovic či vína. Nechtěl svému strýci ublížit zploštěním jeho vícerozměrné figury na profláknuté pábitelství či laskavý humor v české literatuře tolik populární. Překročit tento stín je vždycky těžké, zvláště v době, kdy nejsme svazováni ideologickým obrazem vzorného socialistického člověka bez chyb a kdy náš veřejný život je zásobován i z nejvyšších politických kruhů nejrůznějšími takzvaně autentickými historkami a výtržnostmi lidí takřka bez skrupulí. Tragikomická postava opilce, dočasně se motajícího nad korunovačními klenoty Pražského hradu, je pouze truchlivou, nechci říci poeticky, třešinkou na dortu, spíše štamprličkou becherovky v českém guláši. Jakoby symbolizoval to malé, nízké a odpudivé z čecháčkovství.Strýc Jožka Josefa Holcmana zase to nejlepší z horňácké tradice. Furiantskou hrdost „majstra“ svého řemesla s nečekaně pohotovým až drzým humorem. A taky osobní statečnost, se kterou s nadhledem a jistou dávkou proletářské poezie dával najevo těm a schopným, co mu mluvili do jeho masárského řemesla, co si o nich myslí. Mám tušení, že se ta kniha měla původně jmenovat Balada o řezníkovi nebo také Chvilka poezie. Asi to bude všechno dohromady. Ale možná i cosi víc než rentgen plic, na jejichž těžké onemocnění Jožka Slovák umřel. Bude to skrze osud, povahu, krajové zakotvení, vášnivá zpráva o svérázné a originální duši. Stejně jako masár Josef Slovák vášnivě vdechoval s kouřem ze smrtonosných cigaret všechny rozkoše života, aby je plnou parou, jak mašina, vypouštěl nakažlivě kolem sebe.Masári, masári, co děłáte,došła sem na maso, nesekáte.Došła sem na maso, na jelení,masár aj s masárkú doma néni.Masári, masári, co děłáte,došła sem na maso, nesekáte.Došła sem na maso, na telecí,masár aj s masárkú sú na peci.Břetislav Rychlík
O autorovi
Josef Holcman se narodil 6. 3. 1952 v Kyjově, kde v roce 1970 maturoval na gymnáziu. Vystudoval právnickou fakultu brněnské univerzity a působil jako notář v Hodoníně. Od roku 1978 žije ve Zlíně, kde pracuje jako soudce. Hrál divadlo na Malé scéně a spolupracoval s Městským divadlem Zlín. Publikuje v časopisech ZVUK a Malovaný kraj, v Literárních novinách, MF Dnes, Národopisné revui, Psím vínu a Rozrazilu. V rodných Skoronicích se věnuje vinařství a folkloru.Bibliografie : Týden co týden , O slivovici , Sváry , Trvalá bydliště , Hýlom hálom O své spalující touze zaznamenat bohatýrské historky a průpovídky svého strýce Jožky Slováka, řezníka „masára“ z horňácké Velké nad Veličkou, mi Josef Holcman tolik let barvitě vyprávěl, až jsem získa…l dojem, že už ta knížka vyšla a já jsem ji dávno přečetl a odložil do knihovny. Takže se divím, když teprve teď vychází. Pochopil jsem, že autor text odsouval, vyprávěl přátelům zas a znova, bál se definitivy tisku. Měl strach, aby živoucí, provokující osobnost strýce Jožky nebyla vnímána jenom skrze výkřiky či pod dojmem množství vypitých slivovic či vína. Nechtěl svému strýci ublížit zploštěním jeho vícerozměrné figury na profláknuté pábitelství či laskavý humor v české literatuře tolik populární. Překročit tento stín je vždycky těžké, zvláště v době, kdy nejsme svazováni ideologickým obrazem vzorného socialistického člověka bez chyb a kdy náš veřejný život je zásobován i z nejvyšších politických kruhů nejrůznějšími takzvaně autentickými historkami a výtržnostmi lidí takřka bez skrupulí. Tragikomická postava opilce, dočasně se motajícího nad korunovačními klenoty Pražského hradu, je pouze truchlivou, nechci říci poeticky, třešinkou na dortu, spíše štamprličkou becherovky v českém guláši. Jakoby symbolizoval to malé, nízké a odpudivé z čecháčkovství.Strýc Jožka Josefa Holcmana zase to nejlepší z horňácké tradice. Furiantskou hrdost „majstra“ svého řemesla s nečekaně pohotovým až drzým humorem. A taky osobní statečnost, se kterou s nadhledem a jistou dávkou proletářské poezie dával najevo těm a schopným, co mu mluvili do jeho masárského řemesla, co si o nich myslí. Mám tušení, že se ta kniha měla původně jmenovat Balada o řezníkovi nebo také Chvilka poezie. Asi to bude všechno dohromady. Ale možná i cosi víc než rentgen plic, na jejichž těžké onemocnění Jožka Slovák umřel. Bude to skrze osud, povahu, krajové zakotvení, vášnivá zpráva o svérázné a originální duši. Stejně jako masár Josef Slovák vášnivě vdechoval s kouřem ze smrtonosných cigaret všechny rozkoše života, aby je plnou parou, jak mašina, vypouštěl nakažlivě kolem sebe.Masári, masári, co děłáte,došła sem na maso, nesekáte.Došła sem na maso, na jelení,masár aj s masárkú doma néni.Masári, masári, co děłáte,došła sem na maso, nesekáte.Došła sem na maso, na telecí,masár aj s masárkú sú na peci.Břetislav Rychlík
O autorovi
Josef Holcman se narodil 6. 3. 1952 v Kyjově, kde v roce 1970 maturoval na gymnáziu. Vystudoval právnickou fakultu brněnské univerzity a působil jako notář v Hodoníně. Od roku 1978 žije ve Zlíně, kde pracuje jako soudce. Hrál divadlo na Malé scéně a spolupracoval s Městským divadlem Zlín. Publikuje v časopisech ZVUK a Malovaný kraj, v Literárních novinách, MF Dnes, Národopisné revui, Psím vínu a Rozrazilu. V rodných Skoronicích se věnuje vinařství a folkloru.Bibliografie : Týden co týden , O slivovici , Sváry , Trvalá bydliště , Hýlom hálom

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	318
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074733300
ISBN:	9788074733307
Edice:	WALT
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Zlín
Vystaveno:	27. 7. 2026 10:33
Číslo položky:	1851753

O autorovi

Josef Holcman

Josef Holcman byl český a československý politik Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Narodil se na rodném statku ve Skoronicích u Kyjova. Po celý život byl rolníkem a vinařem. Roku 1924 převzal rodný statek. Od roku 1931 působil v místní politice. Roku 1938 se stal starostou a v roce 1945 předsedou MNV ve Skoronicích. Téhož roku se stal členem ONV v Kyjově a působil v zemědělském odboru. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění, kam byl zvolen jako člen Československé lidové strany. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946. Ve volbách v roce 1946 již kvůli péči o hospodářství nekandidoval. V roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ a v roce 1949 byl vzat do vazby v Brně-Cejlu, kde byl krutě mučen. K protistátní činnosti se však i přes nelidské mučení nepřiznal a po roce byl propuštěn. Poté vystoupil z ČSL na protest proti plojharovskému vedení. V roce 1979 zemřel na rakovinu žaludku a jeho pohřbu ve Skoronicích se zúčastnily stovky lidí. Promluvil na něm i jeho bývalý spoluvězeň a spoluposlanec František Štambachr.

Více od autora