Jindřich Šimon Baar
Osmačtyřicátníci : Medailón o autorovi napsala Jaroslava JAnáčková ; kresby Cyril Bouda

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý díl chodské trilogie, zavádějící opět do Klenčí, a to v krátké době jara r. 1848, zachycuje na pozadí proměn přírody, rytmu selské práce a velikonočních obřadů pohnutnou dobu předbřeznovou a dobu památného Slovanskéhosjezdu. Zrcadlí se v dramatickém ději, jehož nositelem jsou vedle B. Němcové typy starosvětských …vlasteneckých sedláků a kněz-buditel Petr Fastr. Další vydání je pouze v několika málo případech pravopisně upravenýmr. l965. Druhý díl chodské trilogie, zavádějící opět do Klenčí, a to v krátké době jara r. 1848, zachycuje na pozadí proměn přírody, rytmu selské práce a velikonočních obřadů pohnutnou dobu předbřeznovou a dob…u památného Slovanskéhosjezdu. Zrcadlí se v dramatickém ději, jehož nositelem jsou vedle B. Němcové typy starosvětských vlasteneckých sedláků a kněz-buditel Petr Fastr. Další vydání je pouze v několika málo případech pravopisně upravenýmr. l965.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	437
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Slunovrat. Velká řada, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Chodská trilogie
Vydání:	Vyd. v ČS 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2025 14:24
Číslo položky:	1241556

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora