Knihy
Historie
Evropská historie
Lion Feuchtwanger
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

Lion Feuchtwanger
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Do země se hrnuly peníze. Průmysl nabíral dech. Města vzkvétala a mohutněla. Kdy došlo k tomuto příznivému obratu? Od té doby, co se markrabě sblížil s krásnou Anežkou z Flavonu. Bylo očividné, že ona je ta vyvolená… Zato ta druhá, Pyskatá, byla poznamenaná... Historická freska o osudu zemí tyrolských, korutanských, ba…vorských a braniborských a panovnících, kteří měli načas ve svých rukou římskou říši - především o Janu Lucemburském, Ludvíku Vitelbašském a Albrechtu Habsburkém -, je postavena na protikladu dvou žen. A právě ta mocná Markéta Pyskatá prošla i našimi dějinami. Ve dvanácti letech ji provdali za Jana Jindřicha Lucemburského , před kterým posléze uzamkla srdce i hrad; zkrátka ho vyhnala a přimkla se k Ludvíku Braniborskému. Dala mu tři děti, žádné ji však nepřežilo, a panovníka nechala úkladně otrávit - stejně jako celou řadu těch, kdo jí překáželi politicky nebo ji už omrzeli. Rozkvět zemí v časech, kdy měla hlavní slovo Pyskatá a její poradci, neměl dlouhého trvání. Intrikami, především proti Anežce a jejím stoupencům, Markéta postupně ztratila všechno a zchudlá musela odejít do rodného Bavorska... Do země se hrnuly peníze. Průmysl nabíral dech. Města vzkvétala a mohutněla. Kdy došlo k tomuto příznivému obratu? Od té doby, co se markrabě sblížil s krásnou Anežkou z Flavonu. Bylo očividné, že ona… je ta vyvolená… Zato ta druhá, Pyskatá, byla poznamenaná... Historická freska o osudu zemí tyrolských, korutanských, bavorských a braniborských a panovnících, kteří měli načas ve svých rukou římskou říši - především o Janu Lucemburském, Ludvíku Vitelbašském a Albrechtu Habsburkém -, je postavena na protikladu dvou žen. A právě ta mocná Markéta Pyskatá prošla i našimi dějinami. Ve dvanácti letech ji provdali za Jana Jindřicha Lucemburského , před kterým posléze uzamkla srdce i hrad; zkrátka ho vyhnala a přimkla se k Ludvíku Braniborskému. Dala mu tři děti, žádné ji však nepřežilo, a panovníka nechala úkladně otrávit - stejně jako celou řadu těch, kdo jí překáželi politicky nebo ji už omrzeli. Rozkvět zemí v časech, kdy měla hlavní slovo Pyskatá a její poradci, neměl dlouhého trvání. Intrikami, především proti Anežce a jejím stoupencům, Markéta postupně ztratila všechno a zchudlá musela odejít do rodného Bavorska...

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	269
Jazyk:	česky
Překladatel:	Valter Feldstein
Edice:	328. svazek ed. 328. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2024 18:2
Číslo položky:	1071858

O autorovi

Lion Feuchtwanger

Lion Feuchtwanger r) byl německý židovský spisovatel romanopisec, dramatik, překladatel a divadelní kritik. Narodil se 7. července 1884 v Mnichově do početné rodiny židovského továrníka. Studoval germanistiku, filozofii a antropologii v Mnichově a Berlíně , hodně cestoval, především do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu Der Spiegel a divadelním kritikem časopisu Die Schaubühne. Roku 1912 se oženil a o dva roky později byl internován do Tunisu, uprchl do Německa, žil v Mnichově, psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Z let 1918-1919 se datuje jeho přátelství s Bertoltem Brechtem. Od roku 1925 do roku 1933 žil v Berlíně, po nástupu Hitlera emigroval do Francie. Účastnil se protiválečných a protifašistických kongresů, patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistických hnutí, 1936 s Bertoltem Brechtem a Willi Bredelem založil a vydával emigrantský časopis Das Wort. V roce 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu – vedle 1. světové války – za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. Cestopis Moskau je psán se sympatiemi k socialistickému státu a mj. polemizuje se známou knihou André Gida . Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. Roku 1940 byl ve Francii internován a jen s velkými potížemi se dostal za hranice a posléze do USA. Od roku 1941 žil v Kalifornii. Po válce byl vyznamenán státní cenou NDR a Humboldtova berlínská univerzita mu udělila titul doktora h.c. : „Humanisticky a ostře protifašisticky orientovaný spisovatel, znamenitý vypravěč“. Jeho dílo je protiválečné a antifašistické. Začal jako překladatel, překládal například Aischyla, Aristofana, vedle protiválečných bás...

Více od autora