Jaroslav Kvapil
Osiřelo dítě : zimní pohádka

1948 | Rebcovo nakladatelství

Pohádky a knihy pro mládež

Pohádky. Pohádka na klasické téma o zlé maceše, její nehodné dceři Lídě a krásné sirotě Jeničce, která po velkém trápení najde své štěstí s laskavým zámeckým pánem Pohádky. Pohádka na klasické téma o zlé maceše, její nehodné dceři Lídě a krásné sirotě Jeničce, která po velkém trápení najde své štěstí s laskavým zámeckým pánem

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, jeden list ilustrace volně, lehce zašlé desky, bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý vazba lehce povolená, jeden list ilustrace volně, lehce zašlé desky, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~119 Kč~~
Stav Dobrý opotřebená obálka, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~119 Kč~~
Stav Mírně opotřebená stránky s flíčky, opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~89 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, jeden list ilustrace volně, lehce zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	49
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 11. 2025 9:33
Číslo položky:	1463038

O autorovi

Jaroslav Kvapil

Jaroslav Kvapil byl český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér. Byl syn lékaře v Chudenicích u Klatov, kde též vychodil obecnou školu. Po studiu na klatovském a plzeňském gymnáziu studoval lékařství a filosofii v Praze, studia však nedokončil. V letech 1891 až 1904 pracoval jako novinář v redakcích listů Hlas národa, Národní listy, Česká stráž a jako redaktor Zlaté Prahy. V letech 1888–1902 přispíval pod pseudonymem Olaf do humoristického časopisu Švanda dudák. Jeho první žena Hana Kvapilová , herečka Národního divadla, jej přivedla k trvalému zájmu o divadlo a on se ve svých příspěvcích pro noviny a časopisy věnoval často divadlu. S Hanou jej seznámil začátkem roku 1890 J. V. Frič. Jeho druhou manželkou byla Zdena Rydlová, herečka Národního divadla. První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu. V roce 1898 založil spolu s Janem Vávrou, Gustavem Schmoranzem a členy spolku Máj v Praze divadlo Uranie, umístěné u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství zprvu na pražském Výstavišti, později přenesené do pivovarské zahrady v Holešovicích. Celý svůj další život pak věnoval divadlu, působil mnoho let jak v Národním divadle, tak v Městském divadle na Královských Vinohradech. Kromě režie i překládal, psal libreta a upravoval divadelní hry pro jevištní provedení. Za první světové války se účastnil prvního odboje. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii z ní vzniklou. Za druhé světové války byl spoluzakladatelem odbojové organizace Prozatímní revoluční národní výbor. Po odhalení skupiny byl uvězněn a do doby osvobození rep...

Více od autora