Jindřich Forejt: Oscilografická polarografie

Jindřich Forejt, Jaroslav Heyrovský
Oscilografická polarografie : polarografie střídavým proudem, její theorie a použití

1953 | Státní nakladatelství technické literatury

Oscilografická polarografie : polarografie střídavým proudem, její theorie a použití

Dílo určené vědec., výzkum. a provozním pracovníkům v chemic. a fysikálněchem. laboratořích, probírá nejdůležitější metody oscilograf. měření, používaných v polarografii. Hlavní pozornost se věnuje polarografii střídavým proudem…, která sleduje závislost potenciálu polarisované rtuťové elektrody na čase a její derivace podle času. Kniha obsahuje většinou dosud nepublikované experiment. výsledky i theoret. důsledky původ. prací autorů a uvádí i základy prakt. využití těchto poznatků v chemii anorganické i organické. Oscilografická polarografie : polarografie střídavým proudem, její theorie a použití

Dílo určené vědec., výzkum. a provozním pracovníkům v chemic. a fysikálněchem. laboratořích, probírá nejdůle…žitější metody oscilograf. měření, používaných v polarografii. Hlavní pozornost se věnuje polarografii střídavým proudem, která sleduje závislost potenciálu polarisované rtuťové elektrody na čase a její derivace podle času. Kniha obsahuje většinou dosud nepublikované experiment. výsledky i theoret. důsledky původ. prací autorů a uvádí i základy prakt. využití těchto poznatků v chemii anorganické i organické.

s kódem BREZEN26: 134 Kč

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, odřené hrany desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	153
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2026 12:59
Číslo položky:	1651302

O autorech

Jindřich Forejt

Jindřich Forejt je bývalý český státní úředník. V letech 2004–2016 byl ředitelem odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky, a to v období výkonu funkce prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Jindřich Forejt se narodil 26. října 1977 v Karlových Varech. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána. Tam se podle vlastního vyjádření seznámil i s protokolem jako profesním oborem. Ačkoliv právnický titul před jménem užíval, ani jednu z daných vysokých škol podle tiskových mluvčích daných univerzit nedokončil. Od roku 2002 nastoupil do Kanceláře prezidenta republiky jako stážista, a to pod vedením tehdejšího ředitele protokolu Miroslava Sklenáře. Když v březnu 2003 nahradil Václava Havla v prezidentském úřadu Václav Klaus, Sklenář byl jedním z mála úředníků, který ve své funkci zůstal. V lednu 2004 však odešel k primátorovi Pavlu Bémovi na pražský magistrát jako zástupce ředitele. Od 1. dubna 2004 byl jmenován Sklenářovým nástupcem na místo ředitele odboru, který má na starost protokolární agendu prezidenta. V této pozici organizačně zajišťoval výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu. Pozornost médií a veřejnosti poutala jeho osobnost obvykle v souvislosti s významnými a hojně sledovanými státními návštěvami jako byli američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama, britský princ Charles či papež Benedikt XVI. Od papeže převzal Řád svatého Řehoře Velikého. Někteří novináři jej pod vlivem osobní všudypřítomnosti při takových událostech označovali přezdívkou „Forejt Gump“. Podílel se také na organizaci státního pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011. V roce 2012 byl jedním z hradních úředníků, jejichž nezveřejněná výše platu byla předmětem správní žaloby. Kancelář prezidenta republiky ...

Více od autora

Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959. Studoval na Univerzitě Karlově, poté odešel na University College London, kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd. V rámci postgraduálního studia se začal zajímat o elektrochemii. Jeho studia částečně přerušila první světová válka, kdy sloužil jako zdravotník. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce 1926 stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledek se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem Šikatou zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii. Během druhé světové války, přestože v Protektorátu byly univerzity zavřené, mohl dále vědecky pracovat. Po válce byl vzhledem k tomuto povolení vědeckého výzkumu obviněn z kolaborace, která mu ovšem nebyla nikdy prokázána. V roce 1951 spoluzakládal Polarografický ústav, v jehož čele stál do roku 1963. Poté odešel ze zdravotních důvodů do penze. Zemřel v roce 1967 ve smíchovském sanatoriu. Byl ženatý s Marií, rozenou Kořánovou a měl dvě děti, Jitku Černou a Michaela Heyrovského , oba se věnovali vědecké činnosti v oblasti přírodních věd. Narodil se v Praze v rodině Kláry a Leopolda Heyrovských jako čtvrté z pěti dětí. Měl tři sestry, Kláru, provdanou za ...

Více od autora