Jean Cocteau
Orfeova závěť

1977 | Nakladatelství Odeon

Výbor z tvorby francouzského univerzálního umělce, přinášející jen zlomek z rozsáhlého díla, představuje ukázky z veršů, úryvky z divadelních her a filmových textů a některé kritické postřehy. Výbor z tvorby francouzského univerzálního umělce, přinášející jen zlomek z rozsáhlého díla, představuje ukázky z veršů, úryvky z divadelních her a filmových textů a některé kritické postřehy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	79 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	~~99 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	245
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimír Mikeš
Edice:	Edice Odeon
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 5. 2026 16:59
Číslo položky:	1750706

O autorovi

Jean Cocteau

Jean Cocteau byl francouzský básník, grafik, divadelník a filmař, člen Francouzské akademie. Bývá řazen ke kubistické literatuře. Byl dlouholetým životním partnerem herce Jeana Maraise. Vyrostl v rodině advokáta, kde se ovšem velmi uctívalo umění. Jeho otec se roku 1898, když bylo Jeanovi devět let, zastřelil. Příčiny jsou dodnes nejasné. O tomto zážitku dokázal Cocteau promluvit prvně teprve až na sklonku života. Otcova smrt ho zasáhla a od té doby se projevoval jako problémové a neurotické dítě. Na střední škole se mu ani na několikátý pokus nepodařilo složit maturitní zkoušku. Odjel poté do Paříže s cílem věnovat se umění. Psal verše a v Paříži jim pomáhal recitací a uváděním jeho přítel, herec Edouard de Max. Před první světovou válkou se však Cocteau držel programově dál od avantgardy a patřil do okruhu konzervativních umělců kolem Catulle Mendèse a Maurice Rostanda. Fascinovala ho tehdy především poezie skupiny Plejáda ze 16. století. Roku 1908 publikoval i první básnickou sbírku ovlivněnou tímto archaickým stylem . Jeho cítění změnilo setkání s Ruským baletem Sergeje Ďagileva. Iniciační pro něj prý bylo pařížské představení Ptáka Ohniváka z roku 1910, k němuž hudbu napsal Igor Stravinskij. Dalším zlomovým bodem bylo setkání s Pablem Picassem a pak samozřejmě zážitek z první světové války, které se zúčastnil jako řidič sanitky. Brzy se sblížil s dalšími umělci z Montparnassu, jako byli Guillaume Apollinaire či Amedeo Modigliani. V roce 1917 Cocteau pro Ďagileva napsal první libreto - Paráda. Hudbu složil Erik Satie, choreografii vytvořil Léonide Massine, kostýmy navrhl Picasso. To bylo první jeho dílo z nové tvůrčí etapy, v níž se avantgardě přiblížil mnohem více, ačkoli jistý odstup si od kolektivních akcí avantgardistů vždy udržoval a byl považován za solitéra. Nejblíže měl ke skupině zvané Pařížská šestka, s níž se scházel v bar...

Více od autora