Ladislav Mňačko
Opožděné reportáže

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jedenáct krátkých próz, které vyvolaly nejživější pozornost přímostí, s níž ukázaly na některé ze stínů kultu osobnosti. Mňačko nechtěl psát nekrology, ale chtěl v nich, jak sám říká, "ukázat a dokázat, jak komunisté, lidé žijící mezi námi, dovedli obstát i v nejtěžších zkouškách - když byli zavrženi a opuštěni svými n…ejbližšími, svými přáteli a soudruhy". Jedenáct krátkých próz, které vyvolaly nejživější pozornost přímostí, s níž ukázaly na některé ze stínů kultu osobnosti. Mňačko nechtěl psát nekrology, ale chtěl v nich, jak sám říká, "ukázat a dokáza…t, jak komunisté, lidé žijící mezi námi, dovedli obstát i v nejtěžších zkouškách - když byli zavrženi a opuštěni svými nejbližšími, svými přáteli a soudruhy".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	186
Jazyk:	česky
Překladatel:	Gustav Hajčík
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Život kolem nás
Vydání:	Vyd. 3., V ČS 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 8. 2025 11:38
Číslo položky:	1346453

O autorovi

Ladislav Mňačko

Ladislav Mňačko byl slovenský spisovatel a všestranný publicista. Nejpřekládanější slovenský spisovatel - jeho knihy vyšly v 26 jazycích. Narodil se ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům. V roce 1948 byl dopisovatelem v Palestině. Do zahraničí jako dopisovatel cestoval často, navštívil mj. i Izrael , Albánii , Čínu a Mongolsko , Zakarpatskou Ukrajinu , Maďarsko , SSSR , Francii , Itálii , NSR , NDR , Rakousko , Vietnam . V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen . Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann . Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po kter...

Více od autora