Ota Holub, Václav Kaplan, V Kaplan
Opevnění 1935-1938

1986 | Nakladatelství Okresní muzeum

Publikace věnující se náchodskému opevnění obsahuje 91 stran + rozsáhlá fotografická příloha + rozkládací mapa.
Jedním z nejpravděpodobnějších směrů útoku německé armády bylo i údolí Metuje u Náchoda; proto zde výstavba opevnění byla zahájena přednostně. Trasa budoucího těžkého opevnění byla vytyčena v letech 1935 –… 1936. V květnu 1936 bylo v Náchodě zřízeno Ženijní skupinové velitelství V , které řídilo výstavbu prováděnou civilními firmami. Velitelem ŽSV V byl ustaven pplk. žen. Ing. Jan Rambousek. Úsek řízený náchodským ŽSV sahal od Komářího vrchu v Orlických horách ke Chlívcům u Rtyně v Podkrkonoší. Byl rozdělen na jednotlivé podúseky budované postupně podle stupně naléhavosti. Jako jeden z prvních byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf Frič třetí podúsek Dobrošov – Běloves bránící údolí Metuje. Se stavbou bylo započato 28. června 1937. Velitelem vojenského stavebního dozoru na 3. podúseku byl škpt. žen. Václav Gašek, správcem stavby pak por. stav. Jan Sokol. Do září 1938 se podařilo všechny sruby podúseku stavebně dokončit a z větší části i vybavit a vyzbrojit. Za všeobecné mobilizace v září 1938 byly objekty na Náchodsku, mezi nimi i pěchotní srub Březinka, obsazeny příslušníky 18. hraničářského pluku a připraveny k obraně. Odhodlání obránců bylo o to větší, že část náchodského úseku ležela jako jediná v čistě českém prostoru pohraničí. Po přijetí mnichovského diktátu dne 30. září 1938 bylo odhodlání vystřídáno obrovským zklamáním. Vojáci museli uposlechnout rozkaz a opevnění vyklidit. Publikace věnující se náchodskému opevnění obsahuje 91 stran + rozsáhlá fotografická příloha + rozkládací mapa.
Jedním z nejpravděpodobnějších směrů útoku německé armády bylo i údolí Metuje u Nácho…da; proto zde výstavba opevnění byla zahájena přednostně. Trasa budoucího těžkého opevnění byla vytyčena v letech 1935 – 1936. V květnu 1936 bylo v Náchodě zřízeno Ženijní skupinové velitelství V , které řídilo výstavbu prováděnou civilními firmami. Velitelem ŽSV V byl ustaven pplk. žen. Ing. Jan Rambousek. Úsek řízený náchodským ŽSV sahal od Komářího vrchu v Orlických horách ke Chlívcům u Rtyně v Podkrkonoší. Byl rozdělen na jednotlivé podúseky budované postupně podle stupně naléhavosti. Jako jeden z prvních byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf Frič třetí podúsek Dobrošov – Běloves bránící údolí Metuje. Se stavbou bylo započato 28. června 1937. Velitelem vojenského stavebního dozoru na 3. podúseku byl škpt. žen. Václav Gašek, správcem stavby pak por. stav. Jan Sokol. Do září 1938 se podařilo všechny sruby podúseku stavebně dokončit a z větší části i vybavit a vyzbrojit. Za všeobecné mobilizace v září 1938 byly objekty na Náchodsku, mezi nimi i pěchotní srub Březinka, obsazeny příslušníky 18. hraničářského pluku a připraveny k obraně. Odhodlání obránců bylo o to větší, že část náchodského úseku ležela jako jediná v čistě českém prostoru pohraničí. Po přijetí mnichovského diktátu dne 30. září 1938 bylo odhodlání vystřídáno obrovským zklamáním. Vojáci museli uposlechnout rozkaz a opevnění vyklidit.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	91 s., [96] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Oldřich Gregar, Jiří Fuchs
Vydáno v:	Náchod
Vystaveno:	18. 10. 2024 15:11
Číslo položky:	1033304

O autorech

Ota Holub

Ota Holub byl český spisovatel a publicista zabývající se vojenskou historii, průkopník tzv. „bunkrologie“, jež se věnuje československým opevněním. Pocházel z Malých Svatoňovic na Trutnovsku, v roce 1949 vystudoval trutnovskou obchodní akademii a poté se zabýval žurnalistikou a literaturou faktu. Díky svému studiu na vojenské vysoké škole se ve svých pracích zabýval vojenskou tematikou. Působil v armádě a SNB, dosáhl hodnosti podplukovníka. Dodnes je uznáván jako český nejznámější spisovatel, publicista a žurnalista, zabývající se československou vojenskou historií a vojenstvím. Byl velký a zanícený průkopník popularizace a zpřístupnění prvorepublikových bunkrů a opevnění, také byť amatérský, tak odborně zdatný historik vojenství a autor literatury faktů. Jako jeden z prvních začal v Československu psát opevnění vybudovaném vybudované ve druhé polovině 30. let na ochranu československého státu před Německem. Svými pracemi přivedl celou generaci tzv. bunkrologů právě k zájmu o československé pevnosti, o systém pevnostní ochrany státu proti německému nacismu ve 30. letech a také o československou vojenskou historii. Zajímal se především o rodné Trutnovsko, ale i o sousední Náchodsko, Králicko či Podkarpatskou Rus. Podle předkládaných faktů a skutečných událostí z období 30. let polemizuje o správnosti obranného rozhodnutí státu a Hlavního štábu československé armády při rozhodování mezi variantou tzv. strojové modernizace tehdejší naší armády a správně zvolenou statickou, tedy převážně pevnostní obranou s vybudováním speciálních vojenských útvarů "hraničářů" a jednotek SOS . Ve svých pracích, po zhodnocení odborných vojenských názorů a skutečných parametrů a možností tehdejší obrany československého státu, téměř vždy dochází k závěrům, že byla zvolena správná strategie pevnostní statické obrany země a že prvorepubliková armáda byla logisticky, kapacitně, výcvikově a zejména morálně lids...

Více od autora

Václav Kaplan

Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.

Více od autora