Anna Hostomská, Lubomír Dorůžka, Jarmila Brožovská, Emil Ludvík
Opera : Průvodce operní tvorbou

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Spolupracovali dr. Lubomír Dorůžka, dr. Emil Ludvík a dr. Jarmila Brožovská, úvodní studii napsal dr. Mirko Očadlík. Souborná informační kniha o operních skladatelích a jejich dílech je proti poslední naší příručce toho druhu mnohem obsáhlejší, zejména pokud jde o opery slovanské. Díla jsou seřazena skupinově podle hi…storického vývoje národních kultur kromě kapitoly úvodní, věnované autorům klasickým. Opery téhož skladatele jsou řazeny podle data premiér. Rychlou orientaci v knize umožňují rejstříky: skladatelů, autorů libret a literárních předloh, názvů oper. U každého díla je podán podrobný rozbor námětu, doby, okolností, za nichž vznikalo, dále volné vyprávění obsahu děje podle jednotlivých aktů a konečně výčet charakteristických scén a arií. Notové ukázky připojeny nejsou, zato však kniha přináší stručné životopisné portréty skladatelů a seznam česky vydané literatury o nich. Úvodní kapitoly k jednotlivým oddílům a historický výklad o opeře jako uměleckém útvaru napsal M. Očadlík. Spolupracovali dr. Lubomír Dorůžka, dr. Emil Ludvík a dr. Jarmila Brožovská, úvodní studii napsal dr. Mirko Očadlík. Souborná informační kniha o operních skladatelích a jejich dílech je proti poslední… naší příručce toho druhu mnohem obsáhlejší, zejména pokud jde o opery slovanské. Díla jsou seřazena skupinově podle historického vývoje národních kultur kromě kapitoly úvodní, věnované autorům klasickým. Opery téhož skladatele jsou řazeny podle data premiér. Rychlou orientaci v knize umožňují rejstříky: skladatelů, autorů libret a literárních předloh, názvů oper. U každého díla je podán podrobný rozbor námětu, doby, okolností, za nichž vznikalo, dále volné vyprávění obsahu děje podle jednotlivých aktů a konečně výčet charakteristických scén a arií. Notové ukázky připojeny nejsou, zato však kniha přináší stručné životopisné portréty skladatelů a seznam česky vydané literatury o nich. Úvodní kapitoly k jednotlivým oddílům a historický výklad o opeře jako uměleckém útvaru napsal M. Očadlík.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	891
Jazyk:	česky
Vydání:	4. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 5. 2022 14:31
Číslo položky:	328061

O autorech

Anna Hostomská

Anna Hostomská byla hudební propagátorka, spisovatelka a překladatelka. Dlouhá léta působila v Radiojournalu a Československém rozhlasu jako redaktorka. Anna Hostomská pocházela z hudbymilovné rodiny JUDr. Otakara a Leontýny, rozené Lankašové, původem učitelky. Narodila se v Táboře, kde její otec působil jako c.k. soudní auskultant, než byl r. 1910 jmenován soudcem v rodném Pelhřimově. Maturovala na Státním reálném gymnasiu v Pelhřimově r. 1926. Ve školním roce 1926/27 absolvovala abiturientský kurs při obchodní akademii v Praze - Karlíně. Ve školním roce 1927/ 28 studovala francouzštinu a francouzskou literaturu na Faculté de lettre v Lyonu ve Francii . Roku 1928 nastoupila jako úřednice a stenotypistka v Handels und Gewerbekammer v Liberci. Od 1. srpna 1929 přešla na úřednické místo do Radiojournalu v Praze , kde se vypracovala na sekretářku šéfa hospodářského odboru, tajemnici a finanční referentku hudebního odboru a 1945-1950 na vedoucí smíšených a zábavních pořadů. Dramaturgicky, technicky, organizačně i hlasatelsky připravila také řadu vlastních relací. Souběžně studovala 1936-39 a 1945-47 na filosofické fakultě na Univerzitě Karlově v Praze všeobecnou filozofii, sociologii a vědy o hudbě a umění. Druhá světová válka její plány překazila, když v letech 1939 až 1945 byly české vysoké školy uzavřené. Na Univerzitu Karlovu se vrátila k dokončení studií v letech 1945–1947 při svém zaměstnání. Odevzdala rigorózní práci Rozhlas a posluchači . K obhajobě pak pro velký nápor zaměstnání v rozhlase nedošlo. Anna Hostomská začínala roku 1929 v „šest let mladém“ rozhlasu jako sekretářka, zejména v hudebním provozu. Měla na starosti korespondenci, honoráře hudebníků a také vybírala a objednávala k účinkování dechové kapely i taneční orchestry. V té době se vysílalo většinou živě – přímo z kaváren, koncertních sálů a divad...

Více od autora

Lubomír Dorůžka

Lubomír Dorůžka byl český muzikolog, novinář, překladatel, hudební organizátor, hudební publicista a pedagog. Jeho syn Petr Dorůžka je také hudebním publicistou, vnuk David Dorůžka je kytaristou. Od mimořádného letního semestru roku 1945 do roku 1948 studoval hudební vědu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1948 na téže fakultě přešel na studium anglické a americké literatury, promoval roku 1950. Po škole nastoupil do Státního nakladatelství literatury, hudby a umění, později přejmenovaného na Odeon. Jeho překladatelské a publikační dílo je velice obsáhlé a neobyčejně bohaté. V roce 1963 byl odborným hudebním poradcem pro film Revue pro banjo. Až do úmrtí byl stálým přispěvatelem na hudebním webu Muzikus. V roce 1999 získal Cenu F. X. Šaldy za celoživotní dílo. Jednalo se také o dlouholetého spolupracovníka Českého rozhlasu, kde se po mnoho let věnoval popularizaci kvalitní populární hudby, zejména pak hudby jazzové. V roce 1971 Dorůžka odešel do zahraničního oddělení Supraphonu, kde měl na starost subdodavatelské nakladatelské smlouvy. Velmi cenná byla i jeho činnost organizační a dramaturgická. Celoživotním přítelem mu byl český spisovatel Josef Škvorecký. Jednalo se o velkého znalce celé rozsáhlé oblasti současné populární hudby, zejména pak americké černošské hudby včetně hudby jazzové, což bylo primární téma, kterému se věnoval po celý svůj život.

Více od autora