Jan Hus
Magistri Iohannis Hus - Opera omnia - Drobné spisy české IV.

1985 | Nakladatelství Academia

Husova česky komponovaná díla vznikla z většiny v krátkém období let 1412—1415 a představují jazykově jednolitý celek. Svazek přináší výbor z Husových menších českých spisů , stranou tedy zůstanou rozsáhlé soubory kázání a Výklady. Chystaný svazek chce představit i jistou žánrovou a funkční pestrost Husovy české tvorby…: texty výkladové, nábožensko‑vzdělávací povahy, dílo metajazykové , spis polemický či listy. Husova česky komponovaná díla vznikla z většiny v krátkém období let 1412—1415 a představují jazykově jednolitý celek. Svazek přináší výbor z Husových menších českých spisů , stranou tedy zůstanou roz…sáhlé soubory kázání a Výklady. Chystaný svazek chce představit i jistou žánrovou a funkční pestrost Husovy české tvorby: texty výkladové, nábožensko‑vzdělávací povahy, dílo metajazykové , spis polemický či listy.

Stav

Velmi dobrý

oděrka na obálce

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	600
Jazyk:	česky , latinsky
Edice:	Magistri Iohannis Hus Opera omnia
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2023 12:53
Číslo položky:	506482

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora