Antonín Vítek
Ohýbání trubek

1966 | Státní nakladatelství technické literatury

První kapitoly osvětlují děje probíhající v ohýbané trubce. Zabývají se ohýbáním s trnem i bez trnu, zatepla i zastudena. Popisují i stroje na ohýbání trubek naší i zahraniční výroby i jejich technické parametry. Další kapitoly probírají způsob kontroly ohýbaných trubek a výpočet délek trubek před ohýbáním. Závěr pojed…náv á jednak o vhodném a ekonomickém uspořádání dílen, jednak o bezpečnosti práce. První kapitoly osvětlují děje probíhající v ohýbané trubce. Zabývají se ohýbáním s trnem i bez trnu, zatepla i zastudena. Popisují i stroje na ohýbání trubek naší i zahraniční výroby i jejich technick…é parametry. Další kapitoly probírají způsob kontroly ohýbaných trubek a výpočet délek trubek před ohýbáním. Závěr pojednáv á jednak o vhodném a ekonomickém uspořádání dílen, jednak o bezpečnosti práce.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	159, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	Řada strojírenské literatury
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 12. 2025 13:39
Číslo položky:	1504059

O autorovi

Antonín Vítek

Antonín Vítek byl pracovník Akademie věd České republiky, chemik a přední český znalec a popularizátor v oboru kosmonautiky. Jako expert, komentátor a poskytovatel odborného výkladu vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Podílel se také na množství popularizačních článků a knih. Založil a vedl specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor organická chemie . Poté nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Zde pracoval mj. na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztížném stavu ČSK-1, která byla použita na orbitálních stanicích Saljut 7 a Mir. V ústavu pracoval přes 20 let. Ke konci svého působení se zde věnoval prakticky pouze programování. Z politických důvodů však byl omezován jeho služební i platový postup, a proto v roce 1985 nastoupil do Základní knihovny ČSAV, nynější Knihovny Akademie věd České republiky. Zde se věnoval zavádění informačních technologií, mj. sestavoval počítačovou databázi všech vědeckých studií ústavů tehdejší Akademie věd. Známý byl zejména svým zájmem o kosmonautiku, ve které patří mezi nejpřednější české znalce a popularizátory, často vystupoval nebo byl citován ve sdělovacích prostředcích. Využíval přitom svých velkých znalostí kosmických lodí, raket a družic, jejich parametrů i startovacích a přistávacích sekvencí. Ke 40. výročí vypuštění první umělé družice Země založil specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40, která svým jménem navazovala na dřívější poloilegální spolek zájemců o kosmonautiku SPACE z roku 1961. Spolupracoval na několika encyklopedických projektech v češtině, např. Technický slovník naučný, 2. vyd., Encyklopedie Diderot, encyklopedické projekty Ottova nakladatelství aj. Je autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie, výpočetní techni...

Více od autora