Knihy
Poezie
Česká poezie
František Ladislav Čelakovský
Ohlas písní ruských ; Ohlas písní českých

František Ladislav Čelakovský
Ohlas písní ruských ; Ohlas písní českých

1951 | Nakladatelství Orbis

Oběma "Ohlasy" obrací básník po prvé v čes. literatuře svůj zájem programově k lidové písni, jejíž "napodobení" chápe v době metternichovské reakce jako jediný způsob, který může naši poesii obrodit a dát jí nový směr. "Ohlas písní ruských" je výrazem sympatií jak básníkových, tak celé jeho generace k Rusku jako k jed…inému mocnému slovanskému státu pod slovanským panovníkem. Ve 26 básních zachycuje "národní ruský charakter": ohlasy bylin monumentalisují statečnost rus. lidu, ohlasy lidové lyriky milostné, rodinné a p. seznamují s jeho povahou, životem a tradicemi. "Ohlas písní českých" obs. básně rozpravné, písně elegické, naivní, žertovné a satirické, písně v nejužším smyslu slova, a popěvky. Sympatie s pol. revolucionáři a polit. kvas 30. let se jeví v sociální thematice, ve zdůraznění demokratického ducha čes. písně, v protiněmecké tendenci a v oslavě husitství. Za podklad vydání byl vzat text obou sbírek ze Spisů básnických z r. 1847. Vydavatel přizpůsobil dnešním zvyklostem pouze pravopisnou grafiku, nedotýkaje se v ničem zvukové stránky jazyka. Oběma "Ohlasy" obrací básník po prvé v čes. literatuře svůj zájem programově k lidové písni, jejíž "napodobení" chápe v době metternichovské reakce jako jediný způsob, který může naši poesii obrodit a… dát jí nový směr. "Ohlas písní ruských" je výrazem sympatií jak básníkových, tak celé jeho generace k Rusku jako k jedinému mocnému slovanskému státu pod slovanským panovníkem. Ve 26 básních zachycuje "národní ruský charakter": ohlasy bylin monumentalisují statečnost rus. lidu, ohlasy lidové lyriky milostné, rodinné a p. seznamují s jeho povahou, životem a tradicemi. "Ohlas písní českých" obs. básně rozpravné, písně elegické, naivní, žertovné a satirické, písně v nejužším smyslu slova, a popěvky. Sympatie s pol. revolucionáři a polit. kvas 30. let se jeví v sociální thematice, ve zdůraznění demokratického ducha čes. písně, v protiněmecké tendenci a v oslavě husitství. Za podklad vydání byl vzat text obou sbírek ze Spisů básnických z r. 1847. Vydavatel přizpůsobil dnešním zvyklostem pouze pravopisnou grafiku, nedotýkaje se v ničem zvukové stránky jazyka.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2024 15:3
Číslo položky:	730282

O autorovi

František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...

Více od autora