Giosue Carducci
Výbor lyriky: Výbor lyriky I.-III. díl + Nový výbor básní + Ódy barbarské + Lyrika

1904 | Nakladatelství nákladem J. Otty

Soubor básní,přeložil Jaroslav Vrchlický Soubor básní,přeložil Jaroslav Vrchlický

Obsažené svazky:

Nový výbor básní, (1880-1903.) 1904 (169 s.)
Ódy barbarské 1904 (120 s.)
Lyrika 1905 (102 s.)
Výbor lyriky, Madrigály 1906 I (100 s.)
Výbor lyriky, Sonety 1906 II (80 s.)
Výbor lyriky, Z jiných forem 1906 III (57 s.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	Všechny díla svázána do jednoho svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	57 + 169 + 120 + 80 + 102 + 100
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Vrchlický
Edice:	Výbor lyriky, 542. svazek ed. 542. svazek ed. Světová knihovna, (J. Otto), 537, 384385, 401402, 454455, 530531. svazek ed. 537, 384385, 401402, 454455, 530531. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	V Praaze
Vystaveno:	26. 11. 2025 16:15
Číslo položky:	1475317

O autorech

Torquato Tasso

Torquato Tasso byl básnicky jeden z nejvýznamnějších představitelů italského raného baroka. Básník Torquato Tasso se narodil v roce 1544 v přímořském městečku Sorrento , kde má na náměstí svůj pomník. Vyrůstal v dobře stavěné i finančně založené rodině. Vystudoval filozofii a rétoriku. Život Torquata Tassa byl plný dramatických zvratů. Své nejšťastnější období prožil v letech 1565–1570 na dvoře kardinála Luigiho d'Este ve Ferraře. Trpěl psychickými poruchami, byl hospitalizován a následně i několik let držen. Zemřel v Římě. Jeho nejvýznamnějším dílem je epos Osvobozený Jeruzalém – skladba s motivem křižáckých výprav. Mezi jeho další díla patří také již méně známý poetický román Rinaldino , nebo kniha nazvaná Dialogy, kde autor rozpráví se svým fiktivním přítelem, či pastýřský román Aminta. Tassovo dílo se stalo inspirací pro malířství, hudební, filmovou a knižní tvorbu . Osvobozený Jeruzalém byl přeložen do polštiny Piotrem Kochanowskim a fungoval jako první polský epos.

Více od autora

Giosue Carducci

Giosuè Carducci byl italský básník a literární kritik, v letech 1860 až 1904 profesor italské literatury na univerzitě v Bologni, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Giosuè Carducci začal psát poezii již v dětství pod vlivem antických vzorů, brzy v ní však začal uplatňovat revoluční tendence . Studoval ve Florencii a v Pise, vystupoval jako radikální republikán a antiklerikál sympatizující se socialistickým a dělnickým hnutím a odpůrci Rakouska-Uherska v něm viděli vzor svých osvobozovacích tendencí. Sjednocení Itálie roku 1870 mu dalo nové umělecké možnosti a prohloubilo jeho básnickou inspiraci. Po setkání s královnou Margheritou roku 1878 se přiklonil k monarchii a umělecky ke klasickému realismu . Brzy je označován za národního klasika a nejvýznamnějšího básníka jednotné země. Vedle skladeb básnických by Carducci také neúnavným badatelem na poli literární historie a vynikajícím vydavatelem a komentátorem starých klasických děl italské literatury. V letech 1860 až 1904 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Vysokého ocenění se dočkal i v aktivní politice, stal se čestným občanem v Bologni a roku 1890 byl zvolen do senátu. Nejvyšší literární ocenění v cizině, Nobelovu cenu za literaturu udělenou mu „… nejen pro bohaté vědecké poznatky a kritické výzkumy, ale především jako hold tvůrčí energii, stylistické svěžesti a působivé lyričnosti, které charakterizují jeho poeticky mistrovská díla“ , nemohl již pro nemoc v prosinci roku 1906 osobně převzít a o dva měsíce později zemřel. Od roku 1859 byl ženatý s Elvirou Manicuciovou, měl tři dcery a jednoho syna....

Více od autora