Frantisek Koukolík
Odolnost : přežít těžkou dobu

2022 | Nakladatelství Galén, spol. s r.o.

Nová kniha Františka Koukolíka Odolnost je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o chronickém psychosociálním stresu, s nímž se v životě setká každý. Jeho příčiny mohou být objektivní: bída, válka nebo přírodní katastrofa. Ze subjektivních příčin stresu u dětí lze uvést rozpad rodiny, zneužívání nebo šikanu. V dosp…ělosti může kdykoli a kohokoli z nás potkat vážné onemocnění, ztráta zaměstnání či bydlení, rozvod nebo smrt člověka, kterého jsme milovali. Ve stáří roste pravděpodobnost onemocnění a navíc je nutné se vyrovnat s nevyhnutelným závěrem života. Část populace chronickému stresu podléhá, jak dokládá spotřeba cigaret, alkoholu, drog, psychofarmak, obezita, prevalence deprese a sebevražd. Vyrovnat se s chronickým psychosociálním stresem, jehož míra v současnosti rychle roste, je nutné a nesnadné. Klíčová je odolnost. Svoji genetickou výbavu ovlivnit nemůžeme, vše ostatní lze pochopit a snažit se při velkém a velmi dlouhodobém úsilí alespoň korigovat tak, abychom o stres denně nezakopávali. Tato knížka pojednává o odolnosti a o tom, jak se dá zvyšovat. Budeme ji potřebovat. Nová kniha Františka Koukolíka Odolnost je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o chronickém psychosociálním stresu, s nímž se v životě setká každý. Jeho příčiny mohou být objektivní: bída, válka… nebo přírodní katastrofa. Ze subjektivních příčin stresu u dětí lze uvést rozpad rodiny, zneužívání nebo šikanu. V dospělosti může kdykoli a kohokoli z nás potkat vážné onemocnění, ztráta zaměstnání či bydlení, rozvod nebo smrt člověka, kterého jsme milovali. Ve stáří roste pravděpodobnost onemocnění a navíc je nutné se vyrovnat s nevyhnutelným závěrem života. Část populace chronickému stresu podléhá, jak dokládá spotřeba cigaret, alkoholu, drog, psychofarmak, obezita, prevalence deprese a sebevražd. Vyrovnat se s chronickým psychosociálním stresem, jehož míra v současnosti rychle roste, je nutné a nesnadné. Klíčová je odolnost. Svoji genetickou výbavu ovlivnit nemůžeme, vše ostatní lze pochopit a snažit se při velkém a velmi dlouhodobém úsilí alespoň korigovat tak, abychom o stres denně nezakopávali. Tato knížka pojednává o odolnosti a o tom, jak se dá zvyšovat. Budeme ji potřebovat.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	111
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074926168
ISBN:	9788074926167
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 8. 2023 10:11
Číslo položky:	624262

O autorovi

Frantisek Koukolík

František Koukolík je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Narodil se v Praze do rodiny systémového inženýra zaměstnaného v Českých loděnicích a matky, která byla nejdříve v domácnosti, poté pracovala jako sekretářka. Na gymnáziu maturoval roku 1958, doporučení ke studiu na vysokou školu však neobdržel pro údajný buržoazní původ. Začal proto pracovat v libeňských Českých loděnicích jako pomocný dělník. Během studia, když byl ve čtvrtém ročníku lékařské fakulty, se oženil se spolustudentkou Hanou Čábelovou, která se posléze stala neuroložkou. V roce 1967 adoptovali manželé tehdy jedenáctiměsíčního syna Jana. Roku 1971 se jim narodil syn Tomáš. František Koukolík se soustavně zajímal o společenské vědy. O tom svědčí jeho následující citát: V roce 1959 dostal souhlas ke studiu na vysoké škole a nastoupil na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Promoval na jaře 1965. Po absolutoriu začal pracovat na I. Anatomicko-patologickém ústavu FVL UK v Praze, kde vykonal atestaci z patologie. Od roku 1969 působil na oddělení chirurgie českokrumlovské nemocnice. V roce 1971 přešel do nemocnice v Českých Budějovicích, kde se atestoval v oboru chirurgie a od roku 1973 pracoval jako primář patologie v nemocnici v Jindřichově Hradci. Neuropatologií se začal hlouběji zabývat poté, co v roce 1974 zemřela pacientka s diagnostikovanou ztrátou paměti, u níž byl pitvou prokázán mozkový nádor. V roce 1986 získal titul kandidát věd , když obhájil práci týkající se epidemiologie Alzheimerovy choroby. Roku 1991 pak obhájil doktorskou dizertační práci zabývající se vztahem mozku a stárnutí a získal titul doktor věd . Od roku 1983 pracuje na pozici primáře patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Na žádost ministerstva zdravotnictví začal v roce 2001 budo...

Více od autora