Knihy
Filozofie a náboženství
Islám
Mircea Eliade
Od Zalmoxida k Čingischánovi

Mircea Eliade
Od Zalmoxida k Čingischánovi : srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy

1997 | Nakladatelství Argo

Známý autor se věnuje archaickému kulturnímu dědictví v evropských i mimoevropských mýtech, rituálech a zvycích.

Jak přišli Dákové, podle praotce evropského dějepisu Hérodota „nejstatečnější a nejspravedlivější" z Thráků, ke svému rodovému jménu, které znamená „vlci"? Je možno považovat Zalmoxida, původně prý P…ythágorova otroka, za boha země s mysterickým kultem? Jak si vysvětlit „únavu Boha“ v některých lidových kosmogonických mýtech na Balkáně, ale i ve střední Evropě a v Asii? Co soudit o úloze rituálního lovu v hájích spojených se založením osady, města či státu?Jakou úlohu hraje lidská oběť při stavebních rituálech? Mohl na rumunském venkově přežít šamanismus či kult bylin „života a smrti“? Je odevzdanost pastýře tváří v tvář smrti v nejznámější rumunské lidové baladě Jehnička osudovým povahovým rysem celého národa? Na tyto a mnohé jiné otázky odpovídá Eliade s erudicí a elegancí sobě vlastní, osvětluje je na základě studia archaického kulturního evropského i mimoevropského podloží a snaží se „zaujmout cizince, aby tuto knihu četl s týmž zájmem, jako čte nebo četl o Řecích nebo Afričanech a Indech“. Český čtenář, který se s Eliadovými statěmi seznámí, bude nucen uznat, že se mu to podařilo. Známý autor se věnuje archaickému kulturnímu dědictví v evropských i mimoevropských mýtech, rituálech a zvycích.

Jak přišli Dákové, podle praotce evropského dějepisu Hérodota „nejstatečnější a… nejspravedlivější" z Thráků, ke svému rodovému jménu, které znamená „vlci"? Je možno považovat Zalmoxida, původně prý Pythágorova otroka, za boha země s mysterickým kultem? Jak si vysvětlit „únavu Boha“ v některých lidových kosmogonických mýtech na Balkáně, ale i ve střední Evropě a v Asii? Co soudit o úloze rituálního lovu v hájích spojených se založením osady, města či státu?Jakou úlohu hraje lidská oběť při stavebních rituálech? Mohl na rumunském venkově přežít šamanismus či kult bylin „života a smrti“? Je odevzdanost pastýře tváří v tvář smrti v nejznámější rumunské lidové baladě Jehnička osudovým povahovým rysem celého národa? Na tyto a mnohé jiné otázky odpovídá Eliade s erudicí a elegancí sobě vlastní, osvětluje je na základě studia archaického kulturního evropského i mimoevropského podloží a snaží se „zaujmout cizince, aby tuto knihu četl s týmž zájmem, jako čte nebo četl o Řecích nebo Afričanech a Indech“. Český čtenář, který se s Eliadovými statěmi seznámí, bude nucen uznat, že se mu to podařilo.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	218
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072031325
ISBN:	9788072031320
Překladatel:	Oldřich Kalfiřt
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2024 13:0
Číslo položky:	1062234

O autorovi

Mircea Eliade

Mircea Eliade byl rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a také diplomat fašistického Rumunska , od roku 1966 naturalizovaný Američan. Hovořil plynně rumunsky, francouzsky, německy, italsky a anglicky, ovládal také hebrejštinu, perštinu a sanskrt. Pro religionistiku jde o jednu z nejdůležitějších postav vůbec. V roce 1928 se na Bukurešťské univerzitě setkal s Emilem Cioranem a Eugène Ionescem. V tomto období Eliade udržoval styky se Železnou gardou , krajně pravicovou politickou organizací. Léta 1928–1931 zahrnují jedno z nejdůležitějších Eliadových období – pobyt v Indii. Po získání soukromého stipendia se v Kalkatě věnuje studiu sanskrtu a jógy. Učitelem se mu stává indický filozof Surendranath Dasgupta, do jehož dcery Maitreyi se Eliade zamiluje. Protože jde o nerovný vztah, musí Eliade opustit učitelův dům a odchází meditovat do jednoho himálajského kláštera. Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, který ho okamžitě v Rumunsku proslaví. V březnu 1940 byl s podporou rumunského ministra propagandy Constantina Giuresca jmenován kulturním atašé při velvyslanectví Rumunska v Londýně a téhož roku vycházejí fantastické novely Tajemství doktora Honigbergera a Noci v Šúrámpuru . V létě roku 1940 se v Rumunsku diktatura krále Carola II transformovala v totalitní fašistický režim orientovaný na Německo. V únoru 1941, poté co Velká Británie přerušila diplomatické styky s Rumunskem, je Eliade přemístěn do Portugalska, kde pracuje na velvyslanectví v Lisabonu. V červenci 1942 přijíždí naposledy do Rumunska, aby osobně předal rumunskému diktátorovi Ionu Antonescovi poselství od portugalského ministerského předsedy Antonia Salazara. V období od listopadu do prosince 1944 napsal mnoho článků o Eliadově návratu Oscar Lemnaru. Mircea Eliade se chce vrátit...

Více od autora