Raif Dizdarević
Od smrti Tita do smrti Jugoslávie : svědectví

Raif Dizdarević

Raif Dizdarević byl účastník partyzánského boje a politik a diplomat socialistické Jugoslávie bosňáckého původu z Bosny a Hercegoviny. Narodil se do rodiny úředníka Šefkiji , pocházejícího z hercegovské vsi Vitina, a Selimy Saliagić , původem z Fojnice, kteří přivedli na svět syny Ziju , Rešada , Nijaze , Nusreta , Hasana , Raifa , Faika a tři dcery, Šaćiru , Mubu a Hatidžu . V létě 1943, tehdy jako šestnáctiletý, se zapojil do komunistického partyzánského hnutí. Všichni jeho starší bratři již v dřívější době inklinovali ke komunistickému hnutí. Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Jako blízký spolupracovník Tita se stal člověkem, který neměl daleko k úspěšnému uplatnění v řadě politických funkcí. Po válce pracoval nejprve v bezpečnostních složkách , později jako diplomat; byl velvyslancem Jugoslávie nejprve v Bulharsku, poté v Sovětském svazu a nakonec v Československu. Od roku 1978 do roku 1982 byl aktivní v regionální politice, především v parlamentu Bosny a Hercegoviny a republikovém předsednictvu, nakonec stanul i v jeho čele . V letech 1982 až 1983 byl předsedou jugoslávského svazového parlamentu . V letech 1984 až 1988 byl ministrem zahraničních věcí SFRJ. Od 15. května 1988 do 15. května 1989 zastával funkci předsedy Předsednictva SFRJ, byl tedy de facto hlavou státu. Patřil k politikům „staré gardy“, která byla stále častěji upozaďována úspěšnými politickými taženími Slobodana Miloševiće. Doba, kdy Dizdarević předsedal nejvyššímu politickému orgánu Jugoslávie, byla poznamenána řadou složitých událostí, mezi které patřila například protibyrokratická revoluce, docházelo k propadům životní úrovně v celé zemi a nárůstu inflace. St...