Josef Hanzal
Od baroka k romantismu : ke zrození novodobé české kultury

1987 | Nakladatelství Academia

Studie Josefa Hanzala zkoumá sledovaná období z hlediska kulturních dějin. Zabývá se rozumem a citem v sochařství, malířství, literatuře a hudbě, dále barokním historismem, náboženstvím, světovostí a vlastenectvím i lidovou kulturou, a to od baroka po romantismus, jak název napovídá. Studie Josefa Hanzala zkoumá sledovaná období z hlediska kulturních dějin. Zabývá se rozumem a citem v sochařství, malířství, literatuře a hudbě, dále barokním historismem, náboženstvím, světovostí a …vlastenectvím i lidovou kulturou, a to od baroka po romantismus, jak název napovídá.

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	226 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Krouz
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 9:41
Číslo položky:	1119396

O autorovi

Josef Hanzal

Josef Hanzal byl český historik, archivář a zabýval se též publicistickou činností. Ve své badatelské činnosti se specializoval především na české dějiny od 17. do 20. století. Josef Hanzal se narodil v Radhosticích na Prachaticku v rodině drobného zemědělce. Vystudoval gymnázium v Plané u Mariánských Lázní, kde maturoval v roce 1953. Po absolvování filosofické fakulty UK nastoupil do Libochovic jako archivář do zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu v Litoměřicích, kde pracoval zde do roku 1962. Poté přešel do Archivu Univerzity Karlovy v Praze. V tomto archivu a v Historickém klubu, jehož jednatelem byl od roku 1965, pracoval až do jeho úřední likvidace na počátku 70. let. Na počátku 70. let 20. století přišel Josef Hanzal vlivem nastupující normalizace o zaměstnání, a pracoval poté v Kabinetu Zdeňka Nejedlého při Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Tam setrval až do roku 1986, kdy byl po zásahu tehdejších orgánů zbaven místa. Jeho dalším působištěm se stal archiv Národní galerie v Praze, odkud po listopadové revoluci přešel v roce do Historického ústavu ČSAV , kde působil jako vědecký pracovník až do své náhlé smrti v roce 2002. V mladších letech se zabýval především dějinami 17.-18. století, v pozdějších letech to byla problematika 19.-20. století, zvláště otázky historiografie. Podílel se na činnosti řady organizací sdružujících historiky. Byl členem historického klubu a dalších historických spolků jako Matice česká, Masarykova společnost a Pekařova společnost – Český Ráj.

Více od autora