Vláďa Zíka
Ocelová cesta - román vytrvalého chlapce

1943 | Nakladatelství Gustav Voleský

Zdeněk jde přímou cestou technického pokroku. Zhlédl se v ocelových strojích a technickém světě továren a komínů jde stále dál k světlým zítřkům. Zdeněk jde přímou cestou technického pokroku. Zhlédl se v ocelových strojích a technickém světě továren a komínů jde stále dál k světlým zítřkům.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	179
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloš Novák
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 10. 2022 12:15
Číslo položky:	427453

O autorovi

Vláďa Zíka

Vladimír Watzke byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Užíval různé pseudonymy, především Vláďa Zíka. Podepisoval se Vladimír Vacke-Zíka. Spisovatel Vladimir Watzke a malíř Josef Vacke byli bratři. Oba byli potomky Karla Watzka a Anny Zykové. Pár měl společně tři děti; Vladimír Watzke se narodil v roce 1900, Karel Watzke se narodil roku 1902 a Josef Watzke se narodil v roce 1907. Vladimír Watzke vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci. Kvůli přivýdělku začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní. Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty.

Více od autora