Ferdinand Peroutka
Oblak a valčík

1991 | Středočeské nakladatelství a knihkupectví

Slova prezidenta Zemana upřela pozornost na osobu možná nejvýznamnějšího českého novináře Ferdinanda Peroutky. Jeho román Oblak a valčík vznikl na základě zkušenosti z věznění v nacistickém koncentračním táboře. Ojedinělý román v české a možná i světové literatuře, který jako málokteré umělecké dílo zobrazuje válku a n…acismus, jak se tato dvě spojená zla projevují v lidské existenci. Co dělají s osudy, charaktery a chováním desítek postav, spojených tím, že se ocitly pod ohromným lisem neosobních dějin. Historických románů z druhé světové války je celá řada, ale Peroutka vytvořil něco zvláštního a neopakovatelného: rozpohyboval živé dějiště světa, jež je složeno z vypjatých i obyčejných osudů, které se setkávají v podání velkého ironika. Ten je vede do věznic, káznic, koncentračních táborů, na popraviště i na palebnou linii třeba stalingradských zákopů. Pozoruje je při jejich iluzích, nadějích, zoufalstvích i během jejich smrti. Zobrazuje jejich hanebnost, fanatismus, krutost a zaslepenost. Sklání se před jejich odvahou, zásadovostí i prostou slušností. Je s nimi, a zároveň jako by mu cosi nedovolovalo k nim zcela sestoupit, snad proto, že by to bolestí a lítostí nevydržel. Slova prezidenta Zemana upřela pozornost na osobu možná nejvýznamnějšího českého novináře Ferdinanda Peroutky. Jeho román Oblak a valčík vznikl na základě zkušenosti z věznění v nacistickém koncentrač…ním táboře. Ojedinělý román v české a možná i světové literatuře, který jako málokteré umělecké dílo zobrazuje válku a nacismus, jak se tato dvě spojená zla projevují v lidské existenci. Co dělají s osudy, charaktery a chováním desítek postav, spojených tím, že se ocitly pod ohromným lisem neosobních dějin. Historických románů z druhé světové války je celá řada, ale Peroutka vytvořil něco zvláštního a neopakovatelného: rozpohyboval živé dějiště světa, jež je složeno z vypjatých i obyčejných osudů, které se setkávají v podání velkého ironika. Ten je vede do věznic, káznic, koncentračních táborů, na popraviště i na palebnou linii třeba stalingradských zákopů. Pozoruje je při jejich iluzích, nadějích, zoufalstvích i během jejich smrti. Zobrazuje jejich hanebnost, fanatismus, krutost a zaslepenost. Sklání se před jejich odvahou, zásadovostí i prostou slušností. Je s nimi, a zároveň jako by mu cosi nedovolovalo k nim zcela sestoupit, snad proto, že by to bolestí a lítostí nevydržel.

Stav

Dobrý

stránky s flíčky, lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky, lehce zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	311
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070570539
ISBN:	9788070570531
Vydání:	Vyd. v ČSFR 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2025 10:56
Číslo položky:	1290112

O autorovi

Ferdinand Peroutka

Ferdinand Peroutka byl český spisovatel, dramatik a publicista. Bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české předválečné demokratické žurnalistiky. Je autorem díla Budování státu, pojednávajícího o vzniku a prvních letech Československa. Studoval gymnázium v Praze, odkud však před maturitou v roce 1913 odešel a započal svoji novinářskou kariéru příležitostnými příspěvky do Herbenova časopisu Čas. Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 odešel do exilu. Narodil se 6. února 1895 v Praze čp. 668-II jako syn Emanuela Peroutky, úředníka klubu cukrovarníků v Praze, a jeho manželky Leontiny roz. Kopfové původem z Obory na Jičínsku. Jeho rodiče uzavřeli sňatek 10. dubna 1894 v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici. Ferdinand byl jejich první potomek; později se jim narodil ještě syn Karel a dcera Ludmila . V letech 1919–1924 působil jako redaktor novin Tribuna, později od roku 1924 do roku 1939 jako šéfredaktor revue Přítomnost. Jeho činnost byla podporována prezidentem republiky T.G. Masarykem, který též pod různými šiframi často do časopisu přispíval. V letech 1924–1939 byl Peroutka také politickým komentátorem Lidových novin. Byl členem kruhu tzv. Pátečníků, což byla skupina intelektuálů, kteří se scházeli v Čapkově vile a někdy i u prezidenta Masaryka, zejména v prostředí Lánského zámku. Jako novinář se ve svých politických komentářích věnoval širokému rozsahu témat vnitřní i mezinárodní politiky. Patřil k výrazným kritikům nacismu a komunismu, jejichž ideologie považoval za zhoubné. Z těchto důvodů byl už během první republiky často napadán jak komunisty, tak ze strany krajně pravicových kruhů. Opakovaně kritizoval Adolfa Hitlera za jeho lži a falešné sliby. V článku Češi, Němci a židé, který vyšel v Přítomnosti 22. února 1939 v období druhé republiky, Peroutka napsal: Podle odborníka na dějiny médií 1...

Více od autora