Sven Hedin
Objevitel : [výzkumy a dobrodružství z neznámých zemí]

1930 | Nakladatelství J. Elstner

Kniha obsahuje 150 obr. čb a 7 barevných příloh. Kniha obsahuje 150 obr. čb a 7 barevných příloh.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba povolená, vše drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

	Stav Dobrý vazba povolená, vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	69 Kč
	Stav Mírně opotřebená špinavé desky, Stránky zachovalé, lehce cítit po vlhkosti, Titulní list volně	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba povolená, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	560 s., [7] barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	M Mengrová
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Cestopisná knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2026 15:49
Číslo položky:	1709273

O autorovi

Sven Hedin

Dr. Sven Anders Hedin KCIE byl švédský zeměpisec, topograf, cestovatel, fotograf, autor cestopisů a ilustrátor svých spisů. Ve čtyřech expedicích do Střední Asie objevil Transhimálaj , prameny řek Brahmaputra, Indus a Satledž, jezero Lobnor a zbytky měst, pohřebišť a Velké čínské zdi v pusté Tarimské pánvi. Hedinovo životní dílo dovršilo posmrtné vydání jeho Central Asia atlas. Jeho odkaz je do značné míry poškozen vztahem k nacismu. Jako patnáctiletý zažil Sven Hedin ve Stockholmu triumfální návrat polárníka Adolfa Erika Nordenskjölda z prvního úspěšného proplutí Severovýchodním průjezdem. Od té chvíle toužil stát se objevitelem. Studie u německého zeměpisce a sinologa Ferdinanda von Richthofen v něm vzbudily obdiv k Německu a posílily rozhodnutí podniknout výpravy do Střední Asie a zahladit poslední bílá místa na mapě Asie. Po promoci, a když ovládl četné jazyky a nářečí a podnikl dvě cesty Persií, neuposlechl rad Ferdinanda von Richthofen, aby pokračoval ve studiích zeměpisu a obeznámil se s metodami zeměpisného výzkumu; proto musil později hodnocení výsledků svých expedic přenechat jiným učencům. Ve třech odvážných výpravách do hor a pustin Střední Asie v letech 1894 až 1908 zmapoval a probádal do té doby neznámá území Východního Turkestánu a Tibetu. Při návratu do Stockholmu roku 1909 byl uvítán stejně triumfálně jako Adolf Erik Nordenskjöld. Roku 1902 se stal doposud posledním Švédem z královského domu, který byl povýšen do šlechtického stavu, a stal se koryfejem Švédska. Jakožto člen dvou akademií věd měl hlasovací právo při udílení Nobelových cen. Záznamy ze svých výprav položil základy přesné mapy Střední Asie. Byl světoznámý dík své vědecké dokumentaci a populáním cestopisům s vlastními fotografiemi, akvarely a kresbami...

Více od autora