Emanuel Mandler byl český redaktor, novinář, historik, politolog, publicista a politik. Po sametové revoluci předák menších pravicových stran Československá demokratická iniciativa a Liberálně demokratická strana a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po dokončení studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy roku 1955 pracoval jako archivář a funkcionář ČSM, později od roku 1957 jako redaktor státního školního časopisu Dějepis ve škole, který vydávalo Státní pedagogické nakladatelství. V letech 1960–1968 se podílel na vydávání historických svazků encyklopedie Československá vlastivěda. V období let 1962–1965 byl spolupracovníkem časopisu Dějiny a současnost a od roku 1964 redaktorem časopisu Tvář. V obou periodikách byla jeho aktivita ukončena roku 1965, kdy na nátlak ÚV KSČ byla vyměněna redakce Dějin a současnosti a zcela zastaveno vydávání Tváře. V roce 1968 začal v obou časopisech opětovně pracovat, až do jejich nového zrušení roku 1969. V roce 1968 také působil jako ředitel nově ustaveného nakladatelství Horizont. V období normalizace po roce 1968 pracoval v méně kvalifikovaných profesích , později pak pracoval jako učitel programovacích jazyků. Nesměl oficiálně publikovat, své práce vydával pouze v samizdatu. Patřil mezi zakládající členy československého Helsinského výboru . V září 1987 vzniklo opoziční politické hnutí Demokratická iniciativa, jehož předsedou byl až do roku 1989 . 11. listopadu 1989 DI požádala ministerstvo vnitra o registraci jako politická strana. Aktivity v DI i v následném polistopadovém období vyvíjel s blízkým přítelem a spolupracovníkem Bohumilem Doležalem. V lednu 1990 po sametové revoluci nastoupil jako poslanec za...