Petr Durdík
O základech mravnosti - pokus mravouky přirozené, zvláště pro potřeby vychovatelské

Petr Durdík

* 22. 3. 1845 Hořice, † 25. 5. 1909 Smíchov , pedagog, filolog, překladatel. Studoval nejprve na gymnáziu v Hradci Králové, dokončil je na biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích. V Praze se věnoval na filozofické fakultě klasické filologii. Jako suplent působil na různých gymnáziích. 1870 se stal řádným středoškolským profesorem na Malé Straně v Praze. Zájem o literaturu projevoval od 1872 jako přispěvatel beletristických i odborných časopisů, publikoval pedagogické a filologické studie a rozpravy i překlady beletrie v periodikách Národní listy, od 1874 Listy filologické, od 1880 Světozor, od 1873 Pedagogium, později Květy, Osvěta, Lumír. 1873 získal doktorát a zaměřil se na překlady z klasických jazyků, především na Euripida: 1878 vydal knižní překlad jeho dramatu Medeia, 1883 Sofoklových Trachiňanek. Ve Výroční zprávě malostranské školy pro roky 1885 a 1894 publikoval překlad Euripidových Foiničanek. 1882–84 redigoval s Janem Maškem ediční řadu Sbírka pedagogických spisů domácích i cizích, 1886 se podílel na Encyklopedii pedagogické. 1887 se prací Pedagogika pro české školy vůbec, pro střední školy zvláště habilitoval jako soukromý docent pedagogiky a od téhož roku působil na české univerzitě, kde stejný obor přednášel. Významným dílem se stala publikace Rousseau a Pestalozzi v poměru svém ku Komenskému . Pedagogikou se od 1888 zabýval i jako odborný redaktor pro tuto tématiku v Ottově slovníku naučném. V 90. letech vydal překlad z ruštiny , spisovateli věnoval rovněž práci odborného charakteru Hrabě Tolstoj a vlastenectví . K posledním klasickým překladům patřilo Sofoklovo drama Filoktétos . Téma školské výchovy a etiky z hlediska výchovného završil spisem ovlivněným herbartovskou filozofií O základech mravnosti. Pokus mravouky přirozené, zvláště pro potřeby vychovatelské . Po 1903 se vzdal pedagogické činnosti a od 1907 se věnoval již jen práci redaktora Knihovny Kom...