Desiderius Erasmus Rotterdamský
O výchově křesťanského vladaře : Institutio principis Christiani

2009 | Nakladatelství Občanský institut

Erasmovu politickou činnost si můžeme nejlépe ukázat právě na knize O výchově křeštanského vladaře. Erasmus zde uplatňuje několikeré měřítko: jde o dílo literární, které je opřeno o ohromující znalost klasické a středověké literatury, o spis, který má sloužit jako praktický návod k výchově panovníka, stejně jako o díl…o teoretické, které má shrnout principy, jimiž se má řídit stát a jeho vládce.

Obdobně jako jiní autoři děl tohoto žánru i Erasmus použil u spisu O výchově křesťanského vladaře známý literární útvar „knížecího zrcadla“, jemuž však dal nový obsah. To, co je na Erasmově díle nové, je systematičnost výkladu a celistvé chápání panovníkovy výchovy od narození přes nástup na trůn až po vlastní vládnutí. Záměrný je i důraz na způsob výchovy pomocí příkladů z literatury a zdůraznění role panovníka ve státě. Erasmus je přesvědčen, že dobrý příklad nemůže přinést jiné než dobré plody.

Ne osobní nebo dynastický prospěch, jak Erasmus mnohokrát zdůrazňuje, ale prospěch všech poddaných státu je smyslem a cílem dobré vlády.

Podnět k napsání díla O výchově křesťanského vladaře přišel za třetí anglické cesty během vlády anglického krále Jindřicha VIII. v letech 1509 až 1514, do něhož Erasmus vkládal naději, že bude knížetem míru a mecenášem umění. Že se tak nestalo, přičítá Erasmus špatné výchově a špatným rádcům, kteří panovníka využili jen k vlastnímu prospěchu.

Spis O výchově křesťanského vladaře bývá často považován za kompendium politických ideálů, které s realitou nemají mnoho společného. Proti Erasmovu dílu bývá stavěn Machiavelliho Vladař , dílo vzniklé sice ve stejné době , ale nesené duchem politického realismu. Erasmovu politickou činnost si můžeme nejlépe ukázat právě na knize O výchově křeštanského vladaře. Erasmus zde uplatňuje několikeré měřítko: jde o dílo literární, které je opřeno o ohromující znalos…t klasické a středověké literatury, o spis, který má sloužit jako praktický návod k výchově panovníka, stejně jako o dílo teoretické, které má shrnout principy, jimiž se má řídit stát a jeho vládce.

Obdobně jako jiní autoři děl tohoto žánru i Erasmus použil u spisu O výchově křesťanského vladaře známý literární útvar „knížecího zrcadla“, jemuž však dal nový obsah. To, co je na Erasmově díle nové, je systematičnost výkladu a celistvé chápání panovníkovy výchovy od narození přes nástup na trůn až po vlastní vládnutí. Záměrný je i důraz na způsob výchovy pomocí příkladů z literatury a zdůraznění role panovníka ve státě. Erasmus je přesvědčen, že dobrý příklad nemůže přinést jiné než dobré plody.

Ne osobní nebo dynastický prospěch, jak Erasmus mnohokrát zdůrazňuje, ale prospěch všech poddaných státu je smyslem a cílem dobré vlády.

Podnět k napsání díla O výchově křesťanského vladaře přišel za třetí anglické cesty během vlády anglického krále Jindřicha VIII. v letech 1509 až 1514, do něhož Erasmus vkládal naději, že bude knížetem míru a mecenášem umění. Že se tak nestalo, přičítá Erasmus špatné výchově a špatným rádcům, kteří panovníka využili jen k vlastnímu prospěchu.

Spis O výchově křesťanského vladaře bývá často považován za kompendium politických ideálů, které s realitou nemají mnoho společného. Proti Erasmovu dílu bývá stavěn Machiavelliho Vladař , dílo vzniklé sice ve stejné době , ale nesené duchem politického realismu.

Stav

Dobrý

vybledlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	190
Jazyk:	česky , latinsky
ISBN10:	808697247X
ISBN:	9788086972473
Překladatel:	Daniel Korte
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2026 13:59
Číslo položky:	1552468

O autorovi

Desiderius Erasmus Rotterdamský

Erasmus Desiderius Rotterdamský, vlastním jménem Gerrit Gerritszoon, byl holandský myslitel, augustiniánský kanovník a představitel zaalpské renesance a humanismu. Holandský filolog a filosof Erasmus se narodil roku 1466 zřejmě v Rotterdamu . V náboženských sporech první poloviny 16. století byl přívržencem náboženské tolerance. Nejprve byl augustiniánským řeholníkem, od roku 1492 byl po svém kněžském svěcení ve službách biskupa v Cambrai. V letech 1495 až 1499 studoval v Paříži, jako kněz procestoval celou Evropu a stal se slavným učencem. Mezi roky 1506 a 1509 žil v Itálii a mezitím pobýval v Nizozemí a Anglii. V letech 1514 až 1521 žil v Basileji, odkud vycestovával, aby nechal u svého přítele Johanna Frobena tisknout své knihy. Od roku 1524 opět bydlel v Basileji, avšak po získání města na stranu reformace Ulricha Zwingliho odešel na protest do Freiburgu. Zemřel na tyfus. Pohřben byl v basilejské katedrále.

Více od autora