John Stuart Mill
O svobodě: Díl 1. a 2.

1913 | Nakladatelství J. Otto

Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svobodě. Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svob…odě.

Obsažené svazky:

O svobodě, (on Liberty) 1913 I (95 s.)
O svobodě, (On liberty) 1913 II (109 s.)

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	109 + 95
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Randé
Edice:	108788, 108788, 109798. svazek ed. 108788, 108788, 109798. svazek ed. Světová knihovna, 109798. svazek ed. 109798. svazek ed. Světová knihovna, (J. Otto), Úvod do sociologie
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 11. 2025 12:35
Číslo položky:	1473446

O autorovi

John Stuart Mill

John Stuart Mill byl anglický filosof, empirik, politický ekonom a liberální politik. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří O svobodě , Úvahy o vládě ústavní a Utilitarismus . Zasadil se o význam psychologie v systému věd. Zabýval se též národohospodářskou politikou. Svým myšlením ovlivnil fabiánskou školu. Měl značný vliv i na T. G. Masaryka i jeho ženu Charlottu Garrigue. Jeho otcem byl benthamovský utilitarista a klasický ekonom James Mill. Ten kladl velký důraz na vzdělání. Již od tří let byl John Stuart Mill vzděláván v řečtině, v sedmi letech četl Homéra, Platona a Thúkydida. K tomu se začal učit latinsky a základům matematiky a přírodních věd. V pozdějším věku ho otec zasvětil do filosofie, logiky a ekonomie. Ve dvanácti letech s otcem pracoval na edici pětisvazkového Benthamova díla. Následkem se v patnácti letech psychicky zhroutil. Po návratu z léčení na jihu Francie založil diskuzní klub Utilitarian Society. Jeho přetrvávající duševní problémy mu nedovolily dokončit studium práv. V letech 1827 až 1857 byl zaměstnán jako úředník Východoindické společnosti. Díky tomuto zaměstnání se stal nezávislým na svém otci. Začal se věnovat poezii a stýkání s přáteli. Význam v jeho přerodu od rozumového utilitarismu k zapojení citů měla jeho budoucí žena Harriet Taylorová, se kterou se seznámil roku 1830, vzal si ji ale až roku 1851 po smrti jejího prvního manžela Johna Taylora. Na základě jejich korespondence lze předpokládat, že měla na Millovo myšlení nemalý vliv. Posledních třicet let svého života věnoval psaní politických, ekonomických a filosofických textů na bázi sociálního liberalismu. Ačkoli Mill v mnohém zachovával a rozvíjel tehdejší konvenční ekonomické uvažování, mnohé jeho myšlenky byly poměrně originální: přimlouval se za redistribuci bohatství státem, ovšem s minimem byrokracie – formou nepodmíněného příjmu všem občanům. Namísto myšlenky trvalého h...

Více od autora