Ladislav Klíma
O Solovjevově etice

1993 | Nakladatelství Lege artis

Jediná dochovaná delší filosofická monografie z Klímovy pozůstalosti v jediném doposud existujícím vydání. Pozoruhodný text kriticky polemizující s hlavním dílem nejvýznamnějšího ruského křesťanského mystika. Jediná dochovaná delší filosofická monografie z Klímovy pozůstalosti v jediném doposud existujícím vydání. Pozoruhodný text kriticky polemizující s hlavním dílem nejvýznamnějšího ruského křesťanského …mystika.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071101257
ISBN:	9788071101253
Ilustrátor:	František Štorm, Jan Hýsek
Edice:	278. svazek ed. 278. svazek ed. Pražská imaginace
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2026 9:1
Číslo položky:	1733875

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora