Michail Afanas'jevič Bulgakov
O prospěšnosti alkoholismu

2011 | Nakladatelství Pistorius & Olšanská Ústav translatologie FF UK v Praze

Výbor sedmnácti většinou dosud nevydaných satirických povídek, které vznikly ve 20. letech minulého století. Autor slavného románu Mistr a Markéta v nich čtenáře potěší svým humorem, absurdními situacemi a brilantním glosováním poměrů v tehdejším Rusku. "Umřel, holoubci moji, vodka ho zabila," vysvětlil s lítostí v h…lase vševědoucí řečník. "Byl to svatej muž!" vypískla nějaká stařenka. "I když sťatej, přece svatej." "Netahejte nám sem ty svý náboženský bludy, teta," zaprotestoval řečník. "My tu žádný svatý nepotřebujeme. Kde jsme to skončili, soudruzi… Ano, od smrti knížete Vladimíra se v buržoazní společnosti už devět set let v jednom kuse chlastá. Pijou všichni bez rozdílu, ušetřeni nejsou ani kojenci a sirotci. ‚Umírněné pití, dlouhé žití!' nabádal věhlasný básník buržoazního období Ivan Sergejevič Turgeněv. A pak tu máme celou řadu nejrůznějších lidových přísloví opěvujících alkoholismus, jako například ‚alkohol nešatí, ale zahřeje', ‚řeči se vedou, vodka teče', ‚vodka podporuje zpěv, voda hněv', ‚alkohol rozvazuje jazyky'. Kdo si vybaví další příklad?" "Čaj není vodka, nedá se pít na litry!" odpověděl povzbuzený dav. "Správně, merci. ‚S jednou lahví daleko nedojdeš.' ‚I ta slípka musí pít.' ‚Pil - umřel, nepil - umřel taky.' ‚Když si trošku přihneš, problémům se vyhneš…'" Výbor sedmnácti většinou dosud nevydaných satirických povídek, které vznikly ve 20. letech minulého století. Autor slavného románu Mistr a Markéta v nich čtenáře potěší svým humorem, absurdními situac…emi a brilantním glosováním poměrů v tehdejším Rusku. "Umřel, holoubci moji, vodka ho zabila," vysvětlil s lítostí v hlase vševědoucí řečník. "Byl to svatej muž!" vypískla nějaká stařenka. "I když sťatej, přece svatej." "Netahejte nám sem ty svý náboženský bludy, teta," zaprotestoval řečník. "My tu žádný svatý nepotřebujeme. Kde jsme to skončili, soudruzi… Ano, od smrti knížete Vladimíra se v buržoazní společnosti už devět set let v jednom kuse chlastá. Pijou všichni bez rozdílu, ušetřeni nejsou ani kojenci a sirotci. ‚Umírněné pití, dlouhé žití!' nabádal věhlasný básník buržoazního období Ivan Sergejevič Turgeněv. A pak tu máme celou řadu nejrůznějších lidových přísloví opěvujících alkoholismus, jako například ‚alkohol nešatí, ale zahřeje', ‚řeči se vedou, vodka teče', ‚vodka podporuje zpěv, voda hněv', ‚alkohol rozvazuje jazyky'. Kdo si vybaví další příklad?" "Čaj není vodka, nedá se pít na litry!" odpověděl povzbuzený dav. "Správně, merci. ‚S jednou lahví daleko nedojdeš.' ‚I ta slípka musí pít.' ‚Pil - umřel, nepil - umřel taky.' ‚Když si trošku přihneš, problémům se vyhneš…'"

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	99
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087053435
ISBN:	9788087053430
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Scholares
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Příbram
Vystaveno:	10. 7. 2023 13:32
Číslo položky:	587486

O autorovi

Michail Afanas'jevič Bulgakov

Michail Afanasjevič Bulgakov byl ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař první poloviny 20. století. Narodil se v Kyjevě jako nejstarší syn Afanasije Bulgakova, profesora teologie, a Varvary Michailovny, bývalé učitelky. Jeho sourozenci bojovali v řadách bílé armády a po občanské válce emigrovali do Paříže. Sám jako polní doktor skončil na Kavkaze, kde začal pracovat jako novinář. I přes svou oblíbenost u stalinského režimu ve 20. letech nesměl Bulgakov emigrovat ani navštívit své bratry na západě. V roce 1913 se oženil s Taťánou Lappovou. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor v první světové válce. V roce 1921 se přestěhoval do Moskvy. O tři roky později se rozvedl a oženil se s Ljubou Bělozerskou. V roce 1932 se oženil potřetí. Poslední desetiletí svého života pracoval na románu Mistr a Markétka, psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů. Většina jeho prací však skončila v šuplíku na několik dalších desetiletí. V roce 1938 napsal dopis Stalinovi, kde požadoval povolení k emigraci, ale nikdy nedostal odpověď. Zemřel roku 1940 na vrozené onemocnění ledvin a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.

Více od autora