Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
László Rudas
O problémech literatury v lidové demokracii

László Rudas: O problémech literatury v lidové demokracii

László Rudas, József Révai, Győrgy Lukács
O problémech literatury v lidové demokracii : literárně ideologická diskuse v Maďarsku

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kniha studií známého maďarského marxistického estetika G. Lukácse "Literatura a demokracie" byla v Maďarsku podrobena kritice a z toho pak vyplynuvší, půldruhého roku trvající diskusi, která svou šíří a významem přesahuje rámec maďar. literatury. V knize jsou otištěny nejzávažnější projevy diskuse: zahajovací stať Ruda…sova konstatuje, že Lukács nerozlišuje starý realismus, popisný od socialistického, že nedoceňuje, význam sovětské literatury, že snižuje význam Leninův, že nesprávně chápe řídící úlohu strany v literatuře. Po nedostačující sebekritice autorově rozebírá pak článek ministra lidové osvěty Révaye "Připomínky k některým otázkám maď. literatury", celý vývoj a současný stavnové maďar. literatury, naznačuje správnou cestu vývoje a určuje nové úkoly spisovatelů, kritiků a lit. vědy. Posléze stať Lukácsova "Závěry z liter. diskuse" vyvrací naivní naděje mluvčích imperialistů, že snad po této kritice získaji v Lukácsovi svého spojence. Kniha studií známého maďarského marxistického estetika G. Lukácse "Literatura a demokracie" byla v Maďarsku podrobena kritice a z toho pak vyplynuvší, půldruhého roku trvající diskusi, která svou šíří… a významem přesahuje rámec maďar. literatury. V knize jsou otištěny nejzávažnější projevy diskuse: zahajovací stať Rudasova konstatuje, že Lukács nerozlišuje starý realismus, popisný od socialistického, že nedoceňuje, význam sovětské literatury, že snižuje význam Leninův, že nesprávně chápe řídící úlohu strany v literatuře. Po nedostačující sebekritice autorově rozebírá pak článek ministra lidové osvěty Révaye "Připomínky k některým otázkám maď. literatury", celý vývoj a současný stavnové maďar. literatury, naznačuje správnou cestu vývoje a určuje nové úkoly spisovatelů, kritiků a lit. vědy. Posléze stať Lukácsova "Závěry z liter. diskuse" vyvrací naivní naděje mluvčích imperialistů, že snad po této kritice získaji v Lukácsovi svého spojence.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Knihovnička Varu
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2023 8:51
Číslo položky:	653580

O autorech

Győrgy Lukács

György Lukács byl židovsko-maďarský marxistický filosof a literární kritik. Mnozí jej považují za spoluzakladatele západní marxistické tradice. Přispěl k obohacení idejí materialistického názoru a třídního uvědomění marxistické filosofie a teorie. Jeho literární kritika byla ovlivněna realismem a románem jako literárním žánrem. Během Maďarského povstání v roce 1956 byl krátce ministrem kultury vlády Imre Nagyho. Lukácsovo plné jméno v němčině bylo Georg Bernhard Lukács von Szegedin a v maďarštině Szegedi Lukács György Bernát, známý je však pod svým vydavatelským jménem Georg nebo György Lukács. Narodil se v roce 1885 jako Löwinger György Bernát v zámožné budapešťské židovské rodině. Jeho otec Jószef Löwinger byl investiční bankéř, jeho matkou byla Adele Wertheimer . Mladý Lukács studoval na univerzitách v Budapešti a Berlíně, titulu PhDr. dosáhl už v roce 1906. Během studia budapešťské univerzity dovedlo Lukácse členství v různých socialistických kroužcích k anarchosyndikalistovi Ervinu Szabó, který ho seznámil s pracemi George Sorela. Lukácsův názorový postoj byl v té době modernistický a antipozitivistický. V letech 1904-1908 se podílel na práci divadelní skupiny, která uváděla hry Henrika Ibsena, Augusta Strindberga, Gerharta Hauptmanna aj. Před první světovou válkou strávil Lukács hodně času v Německu. Roku 1906 a opět v letech 1909–1910 studoval v Berlíně, kde poznal Georga Simmela a roku 1913 v Heidelbergu, kde se spřátelil s Maxem Weberem, Ernstem Blochem a Stefanem Georgem. Idealismus, který Lukács v té době podporoval byl svázán s kantismem jako dominantní filosofii německých univerzit, ale také s Platónem, Kierkegaardem, Diltheym a Dostojevským. Jeho práce Duše a formy a Teorie románu byly publikovány roku 1910, resp. 1916. V r. 1915 se Lukács vrátil, spolu se svou první ženou, ...

Více od autora