Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Roman Ingarden
O poznávání literárního díla

Roman Ingarden
O poznávání literárního díla

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Studie významného polského filosofa, která chce nejprve analyticky objasnit, jakým způsobem obecně dochází k poznávání literárního díla, na jaké potíže a úskalí přitom narážíme a za jakých podmínek lze získat správné výsledky, a na základě této analýzy potom stanovit obecné schéma poznávání literárního díla. Studie vyc…há zí z autorovy studie Literární umělecké dílo a soustřeďuje se na gnoseologický aspekt problematiky. J. Patočka klasifikuje obě práce jako práce stojící na křižovatce logiky, ontologie, teorie poznání, estetiky a teorie literatury. Studie významného polského filosofa, která chce nejprve analyticky objasnit, jakým způsobem obecně dochází k poznávání literárního díla, na jaké potíže a úskalí přitom narážíme a za jakých podmínek lz…e získat správné výsledky, a na základě této analýzy potom stanovit obecné schéma poznávání literárního díla. Studie vychá zí z autorovy studie Literární umělecké dílo a soustřeďuje se na gnoseologický aspekt problematiky. J. Patočka klasifikuje obě práce jako práce stojící na křižovatce logiky, ontologie, teorie poznání, estetiky a teorie literatury.

Stav

Dobrý

lehké oděrky, ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele, lehké oděrky
Poznámka:	Obálku a vazbu navrhl Zdenek Seydl
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
Překladatel:	Hana Voisine-Jechová
Edice:	30. svazek ed. 30. svazek ed. Dílna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2024 13:1
Číslo položky:	1020094

O autorovi

Roman Ingarden

Roman Ingarden byl polský fenomenologicky orientovaný filosof, estetik a literární teoretik, žák německého filozofa Edmunda Husserla. Ingarden studoval matematiku a filosofii ve Lvově u Kazimierze Twardovského a od roku 1912 u Edmunda Husserla v Göttingenu, později ve Freiburgu, kde roku 1918 promoval. V Polsku učil na gymnáziích a roku 1924 se ve Lvově habilitoval. V letech 1925 – 1944 přednášel na univerzitě ve Lvově , po válce v letech 1945 – 1950 na Jagellonské univerzitě v Krakově. Roku 1949 byl zcela nesmyslně obviněn z „idealismu“ a z univerzity musel odejít. Přednášel a pracoval v soukromí a teprve v letech 1956 – 1963 se mohl na univerzitu vrátit. Ingarden měl četné styky v zahraničí, byl členem Polské akademie věd a řady dalších společností. Ingardenovo myšlení zůstalo vždy blízké Husserlovi, s nímž také udržoval velmi přátelské styky. Odmítal a kritizoval však jeho sklon k platónismu a byl naopak filosofickým realistou. Věnoval se Henrimu Bergsonovi a v předválečném období hlavně filosofii literatury a estetice. Tyto jeho německy psané spisy také vzbudily ohlas v zahraničí. Naproti tomu jeho poválečné dílo, psané polsky a věnované hlavně ontologii a epistemologii, zejména jeho opus magnum, Spór o istnienie świata bylo přeloženo teprve později. Poslední část tohoto spisu, O kauzální struktuře reálného světa, napsal opět německy. Vyšla až posmrtně roku 1974. Kromě toho psal Ingarden i o teorii a filosofii malířství a hudby a ke konci života vydal velké dílo o odpovědnosti . U nás se Ingardenovým dílem zabýval Jan Patočka. Jeho žákyní byla např. americká filozofka polského původu Anna-Teresa Tymieniecka.

Více od autora