Nikolaj Aleksandrovič Berdjajev: O otroctví a svobodě člověka

Nikolaj Aleksandrovič Berdjajev, Nikolaj Alexandrovič Berďajev, Jan Kranát
O otroctví a svobodě člověka : pokus o personalistickou filosofii

1997 | Nakladatelství Oikoymenh

Každá lidská bytost v sobě nese obraz vyššího bytí, proto nesmí být využívána jako pouhý prostředek k dosažení cíle. Kvalitativně rozdílné osobnosti jsou si rovny nejen před Bohem, nýbrž i před společností. Lidská rovnost však podléhá individuální osobnosti a její svobodě. V protikladu vůči individuální osobnosti a svo…bodě stojí svět jevů a objektů. Tato objektivace zosobňuje odcizení, neboť duch je negován v mrtvých objektech. Lidské dějiny mají tudíž podobu konfliktu lidské osobnosti a objektivace... Jeden ze základních spisů výrazného představitele křesťanského existencialismu. Každá lidská bytost v sobě nese obraz vyššího bytí, proto nesmí být využívána jako pouhý prostředek k dosažení cíle. Kvalitativně rozdílné osobnosti jsou si rovny nejen před Bohem, nýbrž i před společ…ností. Lidská rovnost však podléhá individuální osobnosti a její svobodě. V protikladu vůči individuální osobnosti a svobodě stojí svět jevů a objektů. Tato objektivace zosobňuje odcizení, neboť duch je negován v mrtvých objektech. Lidské dějiny mají tudíž podobu konfliktu lidské osobnosti a objektivace... Jeden ze základních spisů výrazného představitele křesťanského existencialismu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	214
Jazyk:	česky
ISBN10:	808600550X
ISBN:	9788086005508
Překladatel:	Irina Mesnjankina
Edice:	Oikúmené
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 5. 2023 12:24
Číslo položky:	559699

O autorech

Nikolaj Aleksandrovič Berdjajev

Ruský náboženský filozof.

Více od autora

Nikolaj Alexandrovič Berďajev

Nikolaj Alexandrovič Berďajev byl ruský křesťanský filosof a publicista, blízký personalismu. Rod, ze kterého Berďajev pocházel, zaujímal v carském Rusku dosti významné postavení. Berďajevův praděd byl novorossijským generálním gubernátorem a jeho děd byl atamanem „Vojska donského“, kterýžto titul měl původ v mongolské, později kozácké hierarchii. Otec Nikolaje byl důstojník kavalerie, tak jako jeho předci. V dalším odstavci, ve kterém nastíníme nejenom Berďajevův pohled na vlastní rodinu, se ukáže, jaký vliv na jeho cítění a přemýšlení měla vojenská tradice jeho rodiny. Ze šlechtického rodu byla přirozeně i Berďajevova matka. Pocházela z rodu Kudaševových a vzhledem k tomu, že její matka byla z francouzského rodu Choisel, považovala se taktéž za Francouzku. Tato žena, jak píše Berďajev ve své autobiografii, se dokonce nenaučila používat spisovnou ruštinu. Veškeré dopisy psala ve francouzštině. Mladý Nikolaj navštěvoval nejdříve kadetní školu, přičemž měl možnost ji kdykoli opustit a jít studovat na pážecí školu v Petrohradě určenou pro potomky významných rodin. Ale Berďajev kadetku opustil a začal se připravovat na maturitní zkoušky, po kterých chtěl nastoupit na vysokou školu. Roku 1894 ukončil středoškolská studia maturitou a pokračoval studiem na vysoké škole. Začal studovat Kyjevskou přírodovědeckou fakultu a později přestoupil na fakultu právnickou. V této době se projevuje Berďajevův charakteristický rys, kterým je neustálá revolta vůči zavedeným pořádkům a vůči nedotknutelným autoritám. Berďajev se aktivně zúčastňoval schůzí marxistů. Vyhnanství ve Vologodské gubernii v centrálním Rusku na sebe nenechalo dlouho čekat. Ovšem pro Berďajevovu filozofii mělo vyhnanství zásadní význam. Dochází u něj k náboženskému obratu a začíná „bohohledačské“ období, které až do jeho smrti neskončí. Po návrat...

Více od autora