Antonín Zápotocký
O mládeži PODPIS ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ, VÝTISK 4/100

1955 | Nakladatelství Mladá fronta

Sborník obsahuje půl stovky článků a projevů, pocházejících z let 1923-1055. A. Zápotocký se v nich zamýšlí nad úlohou mládeže v revolučním dělnickém hnutí a po roce 1945 ukazuje, jaký význam má jednotamládeže,vytyčujeúkolymládeže v budovatelském úsilí, úkoly řádné její výchovy v duchu socialismu, hodnotí výkony mládež…e na různých úsecích národního života, při zajišťování hospodářského rozvoje pohraničí, v oblasti tělesné výchovy,v bojizazachovánímíru. Sborník obsahuje půl stovky článků a projevů, pocházejících z let 1923-1055. A. Zápotocký se v nich zamýšlí nad úlohou mládeže v revolučním dělnickém hnutí a po roce 1945 ukazuje, jaký význam má jedno…tamládeže,vytyčujeúkolymládeže v budovatelském úsilí, úkoly řádné její výchovy v duchu socialismu, hodnotí výkony mládeže na různých úsecích národního života, při zajišťování hospodářského rozvoje pohraničí, v oblasti tělesné výchovy,v bojizazachovánímíru.

Stav

Velmi dobrý

číslováno, Podpis autora, V tiráži podpis původní majitelky - nafoceno

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Podpis autora, V tiráži podpis původní majitelky - nafoceno obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Podpis Antonín Zápotocký, přednostní výtisk 4/100 v původní celokožené vazbě
Vazba:	Ochranná kartonová krabička, Celokožená původní vazba se zlacením, Zlacená vrchní ořízka
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Učit se
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 9. 2024 9:28
Číslo položky:	982175

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora