Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
O literatuře

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z kritických statí význačného ruského spisovatele Saltykova-Ščedrina, odchovance Bělinského a spolupracovníka Černyševského, obsahuje jeho práce od čtyřicátých let minulého století až do let osmdesátých. Při rozboru a kritice soudobých literárních děl ruských i zahraničních bojuje Ščedrin za pokrokové pojetí lite…ratury jako důležité složky při výchově nového člověka. Zamítá romantismus a naturalismus, projevuje se jako rozhodný stoupenec kritického realismu, zdůrazňuje odpovědnost spisovatele ke společnosti, jako důsledný revoluční demokrat požaduje zlidovění literatury, úzkou spolupráci literátů s lidem. Z literárních problémů osvětluje zejména otázku kladných a záporných typů, problematiku satiry, škodlivost schematismu a j. Výbor z kritických statí význačného ruského spisovatele Saltykova-Ščedrina, odchovance Bělinského a spolupracovníka Černyševského, obsahuje jeho práce od čtyřicátých let minulého století až do let osm…desátých. Při rozboru a kritice soudobých literárních děl ruských i zahraničních bojuje Ščedrin za pokrokové pojetí literatury jako důležité složky při výchově nového člověka. Zamítá romantismus a naturalismus, projevuje se jako rozhodný stoupenec kritického realismu, zdůrazňuje odpovědnost spisovatele ke společnosti, jako důsledný revoluční demokrat požaduje zlidovění literatury, úzkou spolupráci literátů s lidem. Z literárních problémů osvětluje zejména otázku kladných a záporných typů, problematiku satiry, škodlivost schematismu a j.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	393
Jazyk:	česky
Překladatel:	Darja Podlipská
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Kritická knihovna
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2020 12:1
Číslo položky:	116474

O autorovi

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora