František Krejčí
O filosofii přítomnosti : Laichterův výbor nejlepších spisů poučných - Kniha XXII

1904 | Nakladatelství Jan Laichter

Ústředním tématem je autorovi filozofie H. Spencera, A. Schopenhauera, A. Nietzscheho a L. N. Tolstoj. Autor rozebírá současné směrování filosofie z hlediska materialismu a mysticismu, rozebírá pozitivismus, novokantismus a idealismus. Ústředním tématem je autorovi filozofie H. Spencera, A. Schopenhauera, A. Nietzscheho a L. N. Tolstoj. Autor rozebírá současné směrování filosofie z hlediska materialismu a mysticismu, rozebírá poziti…vismus, novokantismus a idealismus.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, listy drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, listy drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	vi, 463
Jazyk:	česky
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2024 11:6
Číslo položky:	849756

O autorovi

František Krejčí

František Krejčí byl český psycholog, filozof a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou, později senátor Národního shromáždění ČSR. Vystudoval klasickou filologii, estetiku, filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pak učil na středních školách , od roku 1905 byl mimořádným a od roku 1912 řádným profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Podílel se na založení časopisu Česká mysl a v letech 1900–1931 jej redigoval. Počátkem 20. století měl blízko k hnutí realistů. Je jedním z mála českých pozitivistických filozofů. Je považován za zakladatele moderní české psychologie. Angažoval se v hnutí Volná myšlenka. Během první světové války spolupracoval s domácím protirakouským odbojem . V roce 1918 se podílel na vzniku České strany socialistické. Před první světovou válkou byl členem realistické strany . V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu socialistickou. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Post zastával do roku 1925. Podílel se na formulování programu národních socialistů. V letech 1918-1920 redigoval list Budoucno, ve kterém se obecněji zamýšlel nad programovým směřováním českého socialismu. S manželkou Johannou, rozenou Šťastnou měl syna Františka a dcery Amalii a Johannu . Dcera Johanna se provdala za malíře Emila Fillu. Synovcem Františka Krejčího byl historik a bohemista Karel Krejčí. Zemřel v květnu 1934 ve své vile na Ořechovce. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově....

Více od autora