Konstantin Biebl, František Muzika
Nový Ikaros

1929 | Nakladatelství Aventinum

Polytematické básnické pásmo z roku 1929. Je to skladba o čtyřech zpěvech, která je obrazem soudobého světa, minulé války i manifestem básníka milujícího prudký, intenzivní život. Používá ztvárnění asociativní metodou a svůj život bere jako „pohled do tmy a prázdna“. Tato sbírka je vrcholem jeho meziválečné tvorby. Zn…ovu se zde objevují vzpomínky na jeho dětství a mládí. A vyrovnává s autorovým dosavadním životem a soudobým světe
Básník = mytický mořeplavec Ikaros, vznáší se v prostoru a času.
Patří sem básnička: Kanibalská hostina Je zde vyjádřena myšlenka, že všichni milenci jsou lidojedi. Polytematické básnické pásmo z roku 1929. Je to skladba o čtyřech zpěvech, která je obrazem soudobého světa, minulé války i manifestem básníka milujícího prudký, intenzivní život. Používá ztvárnění a…sociativní metodou a svůj život bere jako „pohled do tmy a prázdna“. Tato sbírka je vrcholem jeho meziválečné tvorby. Znovu se zde objevují vzpomínky na jeho dětství a mládí. A vyrovnává s autorovým dosavadním životem a soudobým světe
Básník = mytický mořeplavec Ikaros, vznáší se v prostoru a času.
Patří sem básnička: Kanibalská hostina Je zde vyjádřena myšlenka, že všichni milenci jsou lidojedi.

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 395 Kč

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, ohnuté rohy

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená natrhnutý hřbet, ohnuté rohy	Skladem pro e-shop	~~459 Kč~~ 439 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutý hřbet, rozpadlá vazba	Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, ohnuté rohy
Vazba:	volná brož
Počet stran:	61
Jazyk:	česky
Edice:	223. svazek ed. 223. svazek ed. Aventinum
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2025 16:31
Číslo položky:	1438126

O autorech

Konstantin Biebl

Konstantin Biebl byl český básník a prozaik lyrické, snové orientace. Narodil se ve Slavětíně u Loun do rodiny lékaře Petra Biebla, podle matriky praktického lékaře, podle literatury zubního lékaře a za první světové války lékaře vojenského, především chirurga, který působil na haličské frontě v Chelmu, kde onemocněl břišním tyfem a během rekonvalescence spáchal sebevraždu. Obecnou školu navštěvoval ve Slavětíně, reálku začal studovat v Lounech, kde v 5. ročníku propadl z češtiny a opakoval jej v Praze, kde složil maturitu již jako voják rakousko-uherské armády. Poté musel narukovat na frontu první světové války. V lednu 1918 byl na balkánské frontě raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí; léčil se v Sarajevu. Roku 1918 se vrátil do Prahy, ohrožen tuberkulózou. Roku 1921 složil na novoměstském piaristickém gymnáziu v Praze maturitní zkoušku z latiny a nastoupil na lékařskou fakultu Karlovy univerzity, ale studia nedokončil. Věnoval se zcela básnické tvorbě. V roce 1922 se svými levicově orientovanými přáteli vstoupil do KSČ. Mezi jeho nejbližší přátele patřili spolužák z lounské reálky Karel Konrád a Jiří Wolker, s nímž v roce 1922 trávil prázdniny na léčení v Jugoslávii v sanatoriu v Bašce na ostrově Krk, kde se zamiloval do tuberkulózní pacientky J. Mikšovské, jejíž smrt ho -mimo jiné- inspirovala k básnické sbírce Zloděj z Bagdádu. Z TBC se vyléčil. V letech 1921-1924 byl členem Literární skupiny, z níž společně s přáteli přešel do Devětsilu. V roce 1925 navštívil Francii, v letech 1926 a 1927 podnikl cestu do exotických zemí , jež ho inspirovala k básnické sbírce S lodí, jež dováží kávu a čaj, k četným reportážím a próze. V té době svou senzitivní, přecitlivělou a labilní psychiku začal posilovat alkoholem a drogami. Roku 1931 se oženil s Marií Bulovovou, na svatební cestu odjeli do Alžírska a Tunisu. V roce 1934 podepsal prohlášení ustavují...

Více od autora

František Muzika

František Muzika byl český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. V letech 1918–1924 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté odjel do Paříže, kde v letech 1924–1925 pokračoval ve studiích na Académie des beaux-arts. V letech 1945–1970 působil jako profesor na VŠUP v Praze ve Speciálním ateliéru užité grafiky ke knižní úpravě a plakátu. V roce 1921 vstoupil do Devětsilu, ale hned následující rok přešel do SVU Mánes. Dále byl členem Nové skupiny. Od roku 1927 spolupracoval s Otakarem Štorch-Marienem a stal se uměleckým ředitelem nakladatelství Aventinum a redaktorem časopisu Musaion. Později pracoval pro nakladatelství Melantrich a František Borový. Byl též významným scénografem, navrhl přes 100 výprav, z toho v letech 1927–1947 provedl 43 výprav pro Národní divadlo v Praze. Vedle rozsáhlé malířské činnosti se věnoval volné, užité a drobné grafice, ilustraci, typografii, karikatuře, výtvarné kritice a scénografii. Byl těsně svázán s meziválečnými avantgardními proudy a ve svých úpravách uplatňoval výrazový repertoár „nové typografie“, přesto má jeho typografická tvorba spíše klasicistní charakter. Muzikovou nejvýznamnější teoretickou prací je dvousvazkové monumentální dílo Krásné písmo ve vývoji latinky , které bylo vydáno i v německém překladu . Jaroslav Seifert, se loučí a vzpomíná na svého celoživotního přítele těmito slovy: Muzikovy obrazy a kresby jsou zastoupeny v mnoha českých a mezinárodních galeriích, včetně Centre Pompidou, Paříž. V Československu začal vystavovat v r. 1922. Článek o historii Pražského jara. Obrázky - logo od F. Muziky zdobi průčelí Rudolfina a Obecního domu.

Více od autora