Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Česko a Slovensko
Anna Masaryková
Nové mlýny na Novém městě pražském

Anna Masaryková
Nové mlýny na Novém městě pražském

1941 | Nakladatelství Výtvarný odbor Umělecké besedy

Malířská výzdoba Vávrova domu č. p. 1239, kterou si jeho majitel, pražský měšťan, sběratel umění a mecenáš Václav Michalovic, objednal u svého přítele, dekorativního malíře Josefa Navrátila. Malířská výzdoba Vávrova domu č. p. 1239, kterou si jeho majitel, pražský měšťan, sběratel umění a mecenáš Václav Michalovic, objednal u svého přítele, dekorativního malíře Josefa Navrátila.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	12 nečíslovaných , 12 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Poklady národního umění, Poklady nár. umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 6. 2024 13:15
Číslo položky:	884935

O autorovi

Anna Masaryková

Anna Masaryková byla česká historička umění, výtvarná kritička, dlouholetá pracovnice Národní galerie v Praze. Byla dcerou malíře Herberta Masaryka a vnučkou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, švagrovou Emanuela Poche, tetou Mikuláše Medka a Charlotty Kotíkové. Po maturitě na gymnasiu v Praze studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy československé dějiny u prof. Josefa Pekaře, prof. Josefa Šusty, prof. Josefa Vítězslava Šimáka, archeologii , srovnávací dějiny literatury a dějiny umění u prof. Antonína Matějčka a V. Birnbauma. Roku 1936 obhájila rigorózní práci: Druhé rokoko v Čechách. Pracovala jako archivářka SVU Mánes a jako referentka Volných směrů. Za války publikovala pod pseudonymem Anna Brynychová. V letech 1945–1970 pracovala v Národní galerii v Praze, v letech 1945–1949 jako vedoucí Moderního oddělení, odkud byla z politických důvodů roku 1949 odsunuta do archivu . Poté byla přednostkou Oddělení 19. století , Grafické sbírky a odbornou pracovnicí Oddělení 19. století a Grafické sbírky . Po srpnové okupaci v letech 1971–1984 vykonávala pouze příležitostnou brigádnickou výpomoc v Národní galerii. Od konce 80. let a zejména po roce 1989 se aktivně účastnila obnovení památky svého děda T. G. Masaryka i otce, také prostřednictvím velkých výstav, které v letech 1993–95 uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Napsala mj. monografie o Janu Slavíčkovi a Josefu Mařatkovi , sestavila řadu katalogů, kterým připojila teoretické studie . Důležitý je její příspěvek k poznání ženy výtvarnice v dějinách.

Více od autora